Ježek v kleci

Ježek v kleci

Venku právě padalo listí a ježek zpoza mříží sledoval, jak si jeho kamarádi vesele poskakují mezi nimi. On se však nemohl hnout. Kouzlem byl svázán s touto klecí a vždy, když byl poblíž nějaký mudla, tak se změnil na dřevěný hlavolam. Mezitím, co jeho kamarádi si chodili volně po lese, on musel vytrpět odporné zacházení lidí. Tento kouzelný horor u něj byl denním chlebem, dokud lidi na chvíli neomrzel. Začalo to vždy klidně, postrkováním do mříží, kam se nevešel. Neustálé otáčení mu zvedalo žaludek a s lidským narůstajícím vztekem měl pocit, že vypustí duši. Nadávky byly to nejmenší. Horší bylo, když s ním o mříže třískaly ze strany na stranu, mrskaly s ním a celou klecí třískaly o stůl. Hlava ho už bolela a když se lidem nepodařilo ho dostat ven, tak ho odložily...

Bolavá hlava

Bolavá hlava

Patrick v poklidu seděl u svého stolu a zpracovával nejnovější data, když v hlavě ucítil začínající tupou bolest. Rychle se snažil nalézt prášky, které dostal od doktora, ale s politováním musel konstatovat, že lahvička je už prázdná. Poslední měsíc se bolest hlavy stupňovala a objevovala stále častěji. Lékaři však nemohli přijít na žádnou příčinu. To Patricka dost trápilo, ale kromě zobání prášků nevěděl, co by s tím mohl dělat. Naposledy ho však bolest zastihla včera a on si nové balení ještě nestihl vyzvednout. Myslel, že má alespoň den čas. Jak se však mýlil. Trpce se sám sobě usmál, když se bolest hlavy čím dál více stupňovala a jeho vidění se začalo rozostřovat. Bolest se dál stupňovala a byla tak nesnesitelná, že se sesul ze židle na zem a chytil se za...

Očarovaný náramek

Očarovaný náramek

Měla pocit, jako by Patricka viděla v novém světle. Dřív to pro ni byl otravný chlapec, který za ní stále chodil jako stín. Včera se však na jejích narozeninách něco změnilo. Jako kdyby prozřela a od té chvíle myslela jen na něj. Zrovna šla za ním, měla totiž pocit, že s ním být musí. Že kdyby jen chvilku dál otálela, tak to nevydrží. Zazvonila a dveře domku se otevřely. Jako kdyby na ni už čekal, ihned ji přivinul do své náruče. Když ji po delší době pustil, v očích mu svítila jiskra, která jí brala dech. Jako kdyby mu tam zářily dva diamanty. Úsměv, který jí vyvolal šimrání v žaludku, by jiným nahnal mráz na zádech. Omámeně na něj zírala a nedokázala ani promluvit. Když ji pak požádal o obě ruce, ani nemrkla okem a nastavila mu je. V koutku mu trochu cuklo,...

Věneček z pampelišek

Věneček z pampelišek

Paprsky slunce lehce polechtaly po tváři dívku, která svůj čas trávila v lučním kvítí. Zcela automaticky zaplétala věneček z pampelišek, ale své počínání si příliš neuvědomovala. Necítila ani jemný poryv vánku, který si pohrával s jemnými vlásky, co jí vypadly z culíku. Po noze jí lezla beruška, ale nic takového pro ni nebylo důležité, protože byla ponořena do svých vzpomínek. Na místě, kde svou lásku poprvé potkala, vzpomínala na chvíle plné radosti, ale i smutku, jež jejich společný život provázel. Jedna vzpomínka za druhou lechtala její vědomí a vytvářela na jejím obličeji buď úsměv nebo zamračenou grimasu. S každou další pampeliškou ve věnečku si vybavovala další a další část svého života, který sdílela až do minulého měsíce se svou láskou z dětství....

Moudrost

Z pera Simelie Mallorny. -*- Už zase mudroval. Nikdy si neuměl dát pokoj. Ale že tím lezl všem na nervy, to mu rozhodně nevadilo. Billy však trpěl pod jeho neustálými radami, jak má co dělat. No tak to dělal špatně, koho to zajímá? Kdo je zvědavý na rady nějakého mudrlanta? Billy si to chtěl dělat po svém, nezajímalo ho, že by to Melvin udělal jinak. Jen kdyby už mu Melvin přestal koukat přes rameno a pořád ho opravovat. Měl toho už plné zuby. Naštvaně se otočil a staršího kolegu uzemnil pořádnou ranou. Snad to Melvina naučí, aby si všímal svého a neustále do někoho...