V zimě poznáš kouzelníka

Dalším účastníkem je autor či autorka? Kdo ví… Daná osoba si nepřála zveřejnit své jméno a my to chápeme. I tak ale udělujeme bod za uloveného bobříka sta chvil. Jmenuji se Bivoj, jsem dospělý bobr. Žiji se svou rodinou nedaleko vesnice, která se nazývá Dogrikův důl. Musím Vám vyprávět, co se mi stalo kdysi v zimě. My se přes zimu uchylujeme do svých hradů a venku nejsme příliš k vidění. Zima už musela být ve své druhé polovině, když se nám zásoby začaly tenčit. Chtě nechtě jsem musel ven. Ale kde hledat v zimě naší potravu? Když jsem své bloudění chtěl už skoro vzdát a vrátit se k Božence, narazil jsem na člověka. Ten si mě všiml a nahlas se podivil, co dělá bobr v zimě venku. Hned jsem začenichal a naznačoval mu, že hledám potravu. Musel být opravdu moc...

Cesta domů

Další z účastníků, kteří se dal do lovu bobříků je pan Alex Blake, kterému se v prvním kole podařilo ulovit bobříka toulavých bot. Není nad to vydat se na dobrodružnou cestu. Michal se vždycky za dobrodruha považoval a nic neměl raději, než sbalit svačinu a pár drobností do batohu a vyrazit do neznáma. Michalovo „neznámo“ se nepodobalo exotickým krajinám. Většinou nasedl na vlak s koupenou celodenní jízdenkou a vůbec nepřemýšlel o tom, kam ho mašina doveze. Stejně to udělal i tentokrát a jen z okna sledoval, jak kolem něj ubíhá krajina. Během několika dalších minut usnul, aby ho probudil až průvodčí. „Pane, tohle je konečná,“ zatřásl mu ramenem. Michal sebou škubl, oči se mu otevřely a na...

Příchod ledového obra

Bobřík sta chvil je v prvním kole velmi oblíben. Jeho lovu neodolal ani pan Ludovic Astier. Ve městě zvaném Spáčova díra panovalo neobvyklé ticho. Jako by ten večer všichni jeho obyvatelé prostě zmizeli až na jednoho. Uprostřed ulice stál chlapec s rudými vlasy a dechem si zahříval dlaně. Když tu najednou se ozvala rána a za ní hned další a v dálce se ve slabém světle měsíce začala rýsovat postava, v které by znalci kouzelných bytostí rozpoznali ledového obra. Obr došel až na ulici, kde se sehnul k chlapci, který k němu natáhl ruku a jakmile se dotkli, tak chlapec zmizel a obr se roztříštil na milion kousíčků a zasypal Spáčovu díru ledovou pokrývkou. Začala...

Manželské rozhodování

Mohlo by se zdát, že lov bobříků zaujal jen něžné pohlaví. Opak je pravdou. Pan Nebelbrach Mechacha je prvním z mužů, kteří vyhrnuli rukávy svých košil a dali se též do lovu. A na první dobrou se mu podařilo ulovit bobříka smíchu! „Lásko,“ obrátil se Honza na manželku, „volal mi dnes Petr, že nás zvou s Janou na malou oslavu. On má narozeniny, ona svátek, chtějí to v sobotu oslavit společně. Co ty na to? Vezmeme auto a vyrazíme.“ Honza byl na své auto pyšný, protože bylo jeho první. Na nové samozřejmě neměl, proto si ho vybral v autobazaru. Byla to stará Škoda Felicie, div ne veterán. Rád ji všelijak čistil a opravoval, těšilo ho, že ji mnozí – asi z nostalgie – obdivují. Každý den si pro ni chviličku našel, aby ji aspoň opláchl...

Začátek

Další fialová duše se rozhodla přidat k lovu bobříků a jako prvního si zvolila bobříka sta chvil. Marylin Cuthbert využila příležitosti a sepsala double drabble, kterým se jí podařilo bobříka ulovit. Sněžilo. Sněhové vločky se shlukovaly do velkých chuchvalců a měkce dopadaly ke svým odvážným předchůdcům. Oranžová světla lamp osvětlovala padající sníh a atmosféru dotvářelo veselé blikání vánoční výzdoby. Z teplého bezpečí domácností to vypadalo idylicky. Arnoldovi to idylické nepřipadlo. Plánoval klidný večer s čajem a knížkou a místo toho měl za sebou brodění se vodnatou břečkou završené zjištěním, že auto nenastartuje. Arnold nenadával. Bylo to zbytečné. Vše se, s překvapivou výstižností, valilo z úst jeho manželky....