Vzpomínka na mě XI.
Když jsme se tam konečně dostali, seděli David a Amanda v autě na konci příjezdové cesty u Joina domu. Požádala jsem Petra, aby šel napřed, zatímco já si nepozorovaně vyslechnu jejich rozhovor. Udělala jsem to s provinilým pocitem. Když jediné, co můžete dělat, je dívat se a poslouchat, máte pocit, že si můžete dovolit dívat se na všechno a poslouchat taky všechno.Zlobilo mě, že Amanda měla ruku položenou kolem Davidových ramen. Dřív by ji to nikdy nenapadlo, pomyslela jsem si. A teď, když jsem zemřela, tak ho miluje. Ve skutečnosti jsem byla ráda, že se o něho stará. Vypadal pěkně zničeně. Měl stažené okénko a tak jsem se postavila na jeho stranu a poslouchala, co si povídají. „Já nevím“ řekl David. „Možná bych měl zůstat doma. Nikdo mě...
A osmého dne se bůh spletl…
Druhá část povídky právě začíná. „Hehehe, támhletěmi dveřmi, ten mě fakt dorazil,“ řehtal se Bruno a plácal se do kolen. Potom vrazil Petrovi herdu do zad. „Dobře, kámo, myslím, že tě vybrali dobře!“ Petr jen nechápavě zavrtěl hlavou. Připadal si jako ve snu. Či spíš v noční můře. Elfka a víla se mezitím vrátily z průzkumné cesty do nitra hory. „Cesta kupředu je volná,“ oznámila Keely a zatřepala křídly. Vypadala nadšeně. „Ach, zvládli jsme první úkol a postupujeme dál,“ jásala a létala kolem dokola v kroužcích. Bruno ji jen zpražil pohledem. „Nechval dne před večerem. Řekl bych, že to nejhorší nás ještě čeká,“ pronesl pragmaticky. „Myslíte, že se teď už můžu vrátit?“ přerušil je svou otázkou Petr. Trojice se k němu otočila. „Víš,“ začala opatrně Keely, „myslím,...
Elfové bodují
Druhá část právě začíná Autorka: Derryka Fashionová Nejdříve než vešli do hory tak se rozhlíželi po hoře aby věděli kudy kam.V hoře byli čtyři tunely,ale na jednom s tunelů byl pergamen.Stálo na něm:,,Jenž přistupte blíž,jen elfové vyberou si tunel kterým chtějí jít,každý tunel má svůj úkol,kdo s jiné rasy vstoupí čeká ho smrt!“Všichni se zhrozili a připravovali se na nejhorší.Elfové se připravili si vybrat tunel a modlili se ať mají co nejlehčí úkol.Jak ještě zjistili byli tam čtyři tunely a každý si měl vybrat jaký chce ostatní tunely nechají být,každý kdo do tunelu vstoupí zavře se brána a když splní úkol vrátí se a půjdou dál po žebříku,ba naopak když ho nesplní všichni zemřou.Elfové napojili své veškeré síly a zapojily mozky aby toho věděli co...
Smyslnost osudu 2 – Náhlé zjevení
Druhá část právě začíná Na pokraji hory, kde kousky kamene se drolily, stála elfka. S bledým obličejem, zkrabaceným do smutného úšklebku sledovala děni pod sebou. Víla se mlčky zadívala na elfku a pokývala hlavou. „Mám tušení…že tento úkol bude pro eflí rod.“ Elfka se zamračila a stiskla plné rty do úzké, přísné čárky. „Takhle to ale nikdy nezjistíme. Musíme jít dovnitř!“ protestoval kvílivě hobit. Elfka by ho nejradši uškrtila, ale jeho připomínku, i když oprávněnou, přešla bez jednoho slůvka. Ladně vyskočila na velký balvan a chvíli opatrně našlapovala. Poté z něj pomalu sestoupila a vydala se kamenitou cestičkou. Ostatní kráčeli mlčky za ní. Po pětiminutové cestě v dálce zpozorovala víla velký zelený kopec a pod ním jeskyni s...
Čtvrtá síň pravdy – druhá část
Druhá část právě začíná „Mě se tu nelíbí,“ supěla hobitka, zatímco čtveřice rychle procházela chodbou, která čím dál tím prudčeji stoupala. Ze stěn vystupovala vlhkost, stékala na podlahu a ve směsi s tenkou vrstvou prachu a špíny na zemi vytvářela pozoruhodně klouzavý povrch. „Mě taky ne,“ souhlasil s ní výjimečně vílák, uvyklý lesu, světlu a čerstvému vzduchu. V tmavé podzemní chodbě se cítil poněkud nepříjemně. Koneckonců, dvakrát moc se tam nelíbilo nikomu ze Zástupců. „Ta chodba vede špatně,“ prohlásila najednou elfka a zastavila se. „Síně by měly být pod horou, ne na povrchu.“ „Nikdo neříkal, že jsou pod horou, jsou prostě v hoře,“ namítl muž a vyndal mapu. „Ehm. Nemáte někdo světlo?“...
Těžká vteřina – Část druhá
Druhá část právě začíná Hned jak překročili zástupci národů práh jeskyně, s duněním se za nimi zavřela. Útulná malá místnost vyhlodaná do kamene zubem času, či snad mořskou vodou na počátku tvoření světa? Vhodně doplněná o dveře? Jaj, někde je chyba. Žádné dveře tu nejsou. Spíše to vypadá jako by se skála na okamžik rozestoupila a pustila do svého nitra další návštěvníky. Prostor uzavřený, ale díky páru loučí to nebylo tak zlé. Hobit poskočil radostí, když našel v růžku útulnou, malou postýlku. Nedaleko stálo i křeslo hobití velikosti s bílou vlněnou dekou. Ještě tu schází moje dýmka s tabákem… pomyslel si. Však než stačil dodat: Ach jo.. Už před ním na malém stolečku ležel oblíbený tabák s dýmkou i dřívko na zapálení. Pohodlně se usadil do křesílka. Zmrzlé nožky...
Čtyři rasy vhodné k vyhynutí – 2. kapitola
Druhá část příběhu právě začíná. „To bylo jako co,“ mračila se elfka a setřepala ze sebe většinu mouky. „Myslela jsem, že zde mám zachraňovat vlastní rasu. Kdybych měla ráda levný triky, zajdu si do jakéhokoliv lidského brlohu.“ „Kdybych já měla ráda mastné vlasy a špičaté uši, zajdu si zas do elfího pelechu,“ reagovala na urážku lidská slečna. „No dovol, zrovna před měsícem jsem zmokla. Takže si vlasy dalších deset let mýt nemusím,“ elfka se zatvářila uraženě. „Ehm… no tak…. Máme přece důstojnější poslání než dohadovat se o nadřazenosti jednotlivých ras,“ snažila se zasáhnout do počínající hádky Vyšší moc. „Jenom lituji elfské muže, pokud jejich ženy vypadají takhle,“ nedala se odbýt lidská potvůrka. „Nos máš větší než Vítězný oblouk, plochá jak deska,…. Kdybych...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
