Stromopsaní – Vzbouřenci
Navázáno na kapitolu od Tamarky Pudlíčkové – Dávný přítel. Blodyn se podivil. Proč by zde někdo bydlel, když nedaleko je podhradí, kde se snadněji najde práce? Proč by ti lidé měli dát přednost těžšímu způsobu života? Pak mu to došlo. Určitě to byli vzbouřenci, co nechtěli dál snášet tyranii místního vládce i krále. Tyto skupinky odvážných vždy nesmírně obdivoval. Nikdy však nenašel odvahu se k nim přidat. Téměř všichni, které vypátrali, zemřeli krutým způsobem. Blodyn měl život velice rád. Rupheon ho vedl do největší z chatrčí. Tam ve stavení seděla pohledná žena. Věk nedokázal odhadnout, jelikož to byla elfka. Blodyna to překvapilo. Elfové, spolu s trpaslíky a jinými rasami, si vytvořili vlastní státy na dalekém severu. Málokdo z nich se rozhodl opustit svou...
Stromopsaní – Těžké rozhodnutí
Navázáno na kapitolu od Adele Dokonalé – První překážka. Bard se nadechl, chtěl něco říct, ale pak vydechl a podíval se na čarodějnici. „Dobrá tedy,“ pravil, „moje životní láska za to stojí.“ Bard svá slova „láska je nejdůležitější v životě“ myslel vážně a věřil, že mu tohle rozhodnutí pomůže v jeho prázdném, toulavém životě. Čarodějnice zřejmě očekávala, že si Blodyn zachrání kůži, ale i tak zvedla hůlku. „Avada-“ Kletbu nedořekla, jen se zhroutila na kámen a rozvzlykala se. „Víš,“ s pláčem zašeptala čarodějnice, „když tudy za tou dívkou procházela spousta mladých jinochů, žádný se neobětoval. Jen Ty. Jsi vůbec člověk? Lidé se neobětují pro druhé… či snad ano?“ „Já ano,“ řekl konejšivě bard. „Asi tomu nebudeš věřit, ale…“ nadechla se čarodějnice, „i já byla...
Stromopsaní – Setkání s Chauned
Navázáno na kapitolu od Andromedy Rose Moonlight – Výzva. Blodyn se v prvních pár vteřinách nezmohl ani na pozdrav a jen nevěřícně zíral na Chauned. V hlavě se mu honila jediná myšlenka: Kde jsem sakra tu dívku už viděl? Měl pocit Déjà vu a byl si jistý, že tuhle sekundu, ten moment, kdy se spojily jejich pohledy, že tohle již zažil. Po téměř minutě zírání rychle odpověděl: „Ahoj, Chauned, já jsem Blodyn.“ A pak mu došlo, že Chauned ho oslovila jménem. „Odkud znáš moje jméno? Byla jsi v hospodě?“ Chauned se jen usmála, pokrčila rameny, popadla vědro na vodu a šla směrem ke studni. Pospíchal za ní a znovu se jí ptal: „No tak, odkud se známe?“ Chauned spouštěla vědro a aniž by se otočila na Blodyna, povídá mu: „Blodyne, pořád se živíš jako potulný zpěvák, nebo jsi...
V zajetí času – Prolog
Někdy některé věci nemusejí být na první pohled takové, jaké se zdají. Někdy je dokonce možné cestovat časem. A že to není žádný med? Stačí si přečíst tento napínavý příběh a každému hned bude jasné, že… V roce 1974 nastal zlom v dějinách lidstva. Nejmenovaný příslušník amerických ozbrojených sil a amatérský vědec prohlásil, že údajně přišel na to, jak cestovat v čase. Uznávaní odborníci té doby ho považovali za pouhého blázna a jeho teorii i s náčrtem stroje času zavrhli. Našel se však mezi nimi jeden z uznávaných vědců, Nicholas Juge, který jeho názor sdílel, rozhodl se ho podpořit a poskytl jeho teorii médiím. To, co následovalo potom, se dá přirovnat pouze k mohutné vlně tsunami, která smete vše, co jí stojí v cestě, a zanechá po sobě obrovskou spoušť....
O holčičce Aničce a její milované babičce
Byla jedna holčička, ta se jmenovala Anička. A ta Anička měla v nedalekém městečku svoji milovanou babičku a také svou husičku Haničku. Měla tam pak spoustu zvířat a taky spoustu svých kuřat. A ta malá kuřata měla peříčka kulatá. Kuřata jednoho dne zmizela a pak se už neobjevila. Ale jednoho dne se Anička i její milovaná babička vydaly na konec městečka, kde se objevila zlá kouzelná babička. Ta zlá babička její kuřata držela, ale Anička ji porazila, a tak svá kuřata získala a zlou babičku porazila.
Bestie život
Chudák v louži se bolestí svíjí, přichází děsy, krev mu pijí. V agónii vzteku jen kvílí, přichází přetnout mu žíly. Chudáka odírají z kůže, krev teče do kaluže. Jeho tělo v jednom ohni, ve spalujících plamenech se topí. Život je jen další minuta v křeči, prosí o smrt, když brečí. Smrt je vysvobození, to pro slabochy není. Kde skončí strach, život začne, žít je jen pro statečné. Zbabělci jen v louži se válí, volají děsy z dáli. Bestie povstanou z prachu, přiživí se na tvém strachu. Ze všech nejvíc slabí na sebe hrůzy sami přivolali.
Horký letní den
Přemýšlel, zda bude vhodné si svléct kalhoty. Když se rozhlédl kolem sebe, aby prozkoumal své možnosti, zjistil, že většina studentů se shromáždila pod stíny stromů a na nádvoří. Bylo na něj krásně vidět. Co košile? Jedna nebelvírská slečna jeho směrem poslala zvědavý pohled. Ne, raději ne. Alespoň si rozepnout vrchní dva knoflíky? Hlasy. Někdo sem šel. Boty na sobě už dávno neměl. Ponožky si ráno ani neoblékl. Prošel kolem něj profesor Serge a neodpustil si šokovaný pohled, ale mlčel. Filius se rozhodl, že toho má dost. Vysvlékl si košili i kalhoty a skočil do jezera. Horký letní den, ušklíbl se.
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
