Autor
První adventní neděle si zaslouží příběh, a ne jen tak ledajaký. Chce to příběh úsměvný i hluboký, pohádkový a přece skutečný. Jeden takový by tu byl. Adventní povídka o vrbě z pera Jamese Watfara je právě takovým příběhem. Pusťte se do čtení...
Z Vergiliova stolu · Ze sálu soutěží
Báseň z pera Jamese Watfara - příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou.
Poprvé
Po tichých ulicích nočního města se povalovaly těžké, černé stíny. Děsivá prázdnota studené půlnoci vyhnala všechno živé, a tak se všemi neútěšnými zákoutími plížil mladičký Xavier úplně sám. Po špičkách jako černá kočka klouzal od rohu k rohu, od nároží k nároží. Kličkoval mezi pruhy světla pouličních lamp a schovával se ve stínech stromů nebo průjezdů. Tak…
Ve skutečnosti je to úplně prosté. A vlastně v tom ani žádné kouzlo, trpaslík nebo hrabák nejsou. Může za to sama čítárna. Když ji kvůli hradnímu přesunu na několik dní postavili mimo provoz a ona nemohla vítat davy čtenářů, začala se nudit. A protože nuda přivodí všelijaké myšlenky, uvědomila si vrba, že vlastně nikdy neměla pořádně čas přečíst si, co všechno svou korunou chrání. Usmyslela si, že to v té chvilce…
Navázáno na kapitolu od Tadäuse Trotterticklera – Nečekané události
Navázáno na kapitolu od Adeliny Susan – Setkání s Chauned
Věnování: Ať Vánoce dají a splní se úplně všechno, co je v dárku zabaleno, schováno a začarováno.
Navázáno na kapitolu od Tamarky Pudlíčkové – Dávný přítel
Navázáno na kapitolu od Helenie Kukkové – Slibný začátek