Autor
Zlobila se, tolik se na svou maminku zlobila! Ještě nikdy nečelila takovému ponížení, ještě nikdy netoužila se vzepřít královským tradicím s takovou vervou. Krev v žilách jí žhnula a srdce se bouřilo – vždyť takhle to přece být nemá!
Lidé ho tolik unavovali! Jejich nesnesitelné veselí ho děsilo a smích mu trhal uši. Nikdy nepochopil, co na tolik omílaném štěstí společnost vidí a proč by vlastně měla být radost důležitá.
Inu, bylo tomu tak – hradní pozemky se zdály šedé a pošmourné, načež se mocní mágové rozhodli, že je třeba je přestěhovat někam, kde se jim nebudou vyhýbat sluneční paprsky. …
Navázáno na kapitolu od Jamese Watfara – Podivné setkání
Přemýšlel, zda bude vhodné si svléct kalhoty.
Když se rozhlédl kolem sebe, aby prozkoumal své možnosti, zjistil, že většina studentů se shromáždila pod stíny stromů a na nádvoří.
Bylo na něj krásně vidět.
Co košile? …