Lakomství – Příběh víly
Báseň z pera Beteramis Athenodoros. -*- U živého pramínku žila malá víla. Na své místo překrásné tuze pyšna byla. Sestry její přicházely pravidelně za nocí, prosily, by zůstat směly u té vody plynoucí. Malá víla nepřející pro sebe vše chtěla mít: svoje sestry vykázala, jak by jí vše chtěly vzít. Z podzimu však přišla bouře, vítr lámal silné kmeny. Strom stojící u pramínku pukl, padl na kameny. Rozryl zemi, zničil pramen, malá víla plakala. Domov svůj tam u kapradí ráno nepoznávala. Za sestrami vydala se – pomozte mi, dobré duše! „Jdi si k sobě, na své místo!“ odpověděly jí suše. Víla pláče, opuštěná. Její pláč nic...
Podvod
Báseň z pera Amandy Wright. -*- „Kdes to vzal, tak povídej,“ třeba mi mou ruku zulíbej, ale já ti to neřeknu, nemůžu, špatné reputaci si maximálně pomůžu. Zoufalství se zjevilo z temna, hlásek jakoby říkal mi zjemna: „Vem si, mají víc než potřebují, se svým majetkem si vesele pochlebují.“ A já si vzala, a jenom málo, co by mě to asi jinak stálo. A je? Nestojí je to ani práci, víc pracují na ulici ptáci. Štěstí se narodit nemá každý, alkohol, peníze, drogy i vraždy. Já nemám štěstí snad vůbec na nic, tak dopřej mi cinkání hodnotných sklenic. Zbohatlíci zatracení, ze mě je mi na...
Pomluva
Báseň z pera anonymního autora. -*- Žila kdesi na vesnici, celý den se nudila. Změnila se v klevetnici, pořád jenom mluvila. Uši měla nastražené, copak by jí uniklo? Jak spatřila nakažené, nápad jí to vnuklo. Předvídala konec světa, že nemoc všechny zachvátí. Je potřeba splnit meta, pouze to je zachrání. Nejprv pátrat po zločinci, který zkázu přinesl. Našla ho prý v sirotčinci, zadním oknem tam vlezl. Krádeží se provinil, odnesl si chleba k jídlu. Zbytek přitom pošpinil rukama svýma od jílu. Zbavit se ho, zarazit ho, v zločinecké činnosti. Hned zavolat markrabího, ať je zkázy zprostí. Náš kluk je však nevinný, jen syn z chudé...
Hněv
Z pera Simelie Mallorny. -*- Už mě zase všichni hrozně štvou, už to ve mě zase všechno pění, já sice vím, že to je pouze mnou, vzteky však rudnu, když po mém zase není. Zas chovám se jak magor šílený, zastavit mě ovšem nelze, stačí mi jen malé změny a rozjede se moje averze. Kypí hned ve mě pocit temný, celý svět je mým úhlavním nepřítelem a je mi úplně jedno, že je ti to nepříjemný, já dávám ti najevo zlost celým svým tělem. Teď nezkoušej na mě promluvit, nechci od tebe vůbec nic vědět, mne nic nemůžeš vymluvit a přestaň na mne takto...
Obžerství
Báseň z pera Rose Daninatali. -*- Už jsou tu zase Vánoce a věřím, že si nedám jen ovoce. Všude se line vůně krásná, moje prohra zde je jasná. Řízek, salát, cukroví, stále jsem lehce hladový, přihodím si chlebíček a už mi kyne pupíček. Ještě mě čeká vánočka, je to jen menší odbočka. Na talíři už voní klobása, žaludek se mi otřásá. Na čele vyskakují kapky potu, teď jdu zcela na jistotu, zmrzlinový pohár mizí a já se potýkám z krizí. Bříško už mě hrozně bolí, už mi sníst nic nedovolí, ale já chci všechno co tu je, kašlu na vředy moje. Sousto poslední, obžerství je...
Láska
Báseň z pera Eame Vórimar. -*- Co asi znamená krásné slovo láska? Každý ji trochu jinak vnímá. Pro někoho třeba půvabná kráska, o které skoro každou noc snívá. Jiný v ní vidí, jen sladká slova, ať už je to básnička či plané sliby, to můžeme poslouchat znova a znova, z naivní důvěry pak dělat chyby. Lásku jistě najdeme uprostřed rodiny, ať děláme, co děláme, rodiče nezradí, s tou bezednou láskou jsou asi jediný, pomůžou, poradí a duši nám tím pohladí. Kdo přece jen v lásce lidem nevěří, ten doma by měl mít chlupaté stvoření, to ničím na světě lásku neměří, svou upřímnou láskou naše pohledy...
Pomluva
Báseň z pera Emy Talia. -*- Moudrost, láska píle, lenost nezná cíle, okolo pomluvy točí, z naděje a víry, láska nekončí. Tam v dáli vidím podvod, pýchu, snaží se schovat v jiném hříchu. Řekli napiš báseň o neřesti, pak cítila jsem jen bolesti. Ctnosti raději mám, o lásce verše zazpívám. Však o lásce a naději, verše skládat chci nejraději, neřesti prosím, ať jdou spát, nechme moudrost, střídmost na struny hrát. Když hněv či závist, dostaví se přeci jen, kdo pak bude ochoten, bojovat další den? Tak pojďme spolu pod Vrbou žít, o lásce, ctnostech srdečně snít. Aby až na konec cesty dojdeme, srdce nebylo nikdy...







