Starší příspěvky

Pokud jste měli rádi můry, tak po příběhu sepsaným slečnou Miou pro bobříka volnosti na ně možná změníte názor. Alespoň bobříci už si prý na můry budou dávat pozor.

Báseň pana Nebelbracha pro bobříka veršů velmi trefně popisuje aktuální dobu. A i vy budete určitě souhlasit, že lepší je trávit čas na horách, než ve městě.

Doufám, že máte chvilku času, protože Případ u duhového jezera od slečny Viljy sepsaný pro bobříka strachu není žádný krátký příběh. Ale rozhodně stojí za to ho přečíst!

Pojďte se slečnou Newikou a bobříkem velkých citů pochopit význam slova Navěky.

Slečna Petromila sepsala pro bobříka městských legend krátký kousek, který ho potěšil, ale prý to opravdu je jen legenda a nikdo takový v jeho rodě nikdy nežil...

Každý to známe. Když je den blbec, lepší by bylo nevylézt z postele. Jenže to, že je to den blbec zjistíme až ve chvíli, kdy už je pozdě... Slečna Cesmína o jednom takovém dni sepsala báseň pro bobříka smíchu. Snad vás potěší, že v tom nejste sami...

I panu Nebelbrachovi se podařilo velmi úspěšně proplout tajemnými dálkami, a ulovil tak dalšího bobříka.

Slečna Beteramis si pro bobříka tajemných dálek připravila krásná haiku s originálními názvy měsíců.

Když se řekne Argonauti, každý si vzpomene na starověké pověsti. Ale slečna Vilja si pro vás a bobříka budoucích dnů připravila příběh odehrávající se v daleké budoucnosti.

Bobříci mají rádi přírodu a svůj klid. Ale minimálně jednou tomu tak nebylo. Krátký příběh slečny Petromily pro bobříka toulavých bot vám vysvětlí, proč mají bobříci rádi klid.