Bobr útočník

Bobr útočník

Slečna Petromila sepsala pro bobříka městských legend krátký kousek, který ho potěšil, ale prý to opravdu je jen legenda a nikdo takový v jeho rodě nikdy nežil…

-*-

Poslechněte neuvěřitelnou, strašidelnou starodávnou pověst, legendu, co vyprávěl můj pradědeček! Jemu ji vyprávěl neznámý pán od poutníků. Na nohou měl tehdy kalhoty a v nich velkou díru. Prosakovala tam v tom místě krev. Tak to tehdy děda popisoval.

V našem rodném městě prý opravdu žil bobr, co se nebál útočit na lidi. Nejenže na ně útočil zcela bezdůvodně, ale vždycky je moc škaredě pokousal. A co čert nechtěl, najednou se začala generace bobrů nějakým záhadným způsobem neskutečně rychle rozrůstat. Jenomže naproti tomu lidské populace ve městě začalo ubývat. Povolali mnoho mudrců, aby záhadu vyřešili. Roky se to nepodařilo vyjasnit. Až jeden chytrý člověk všemu přišel na kloub. Zjistil, že ten nebezpečný bobr, lidi pokouše. Na noze. Pravé. V těle toho bobra kolovala nějaká prokletá krev. A ten pokousaný jedinec se pak druhý den, přesně o půlnoci, navždy změnil v bobra. Ztratil lidskou podobu, nabyl bobřích smyslů i zubů. Byl navždy ztracen v těle hlodavce, jen jeho duše zůstala lidská. Nikdy nevysvobozená, navždy spoutaná. A kdo ví, jak celá pověst dopadla, jednoho dne byl pokousán prý i můj pradědeček. Nikdo jej již nikdy nespatřil. Tak to dopadlo se starým, ztraceným městem bobrů.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *