Alice: Travička
„Říkám ti, že o nic nejde. Uklidni se.“ Angel Dawson mávl nad slovy své manželky rukou. „Kdybych s ní chtěl něco mít, už by se dávno stalo. Miluji tě. Čekáme spolu dítě. A musel bych být blázen, kdybych tohle všechno chtěl měnit za něco jiného.“ Přešel k Vanesse a věnoval jí vroucný polibek, kterým ve vteřině zahnal všechny její myšlenky ohledně Sophie, vlastní sestry, která velice okatě svému švagrovi nadbíhala. Vanessa nevěřila, že by jí dokázal tak přesvědčivě lhát a dívat se jí přitom do očí. Na to ho příliš milovala. Udělali si tedy krásný večer, a když Angel v posteli po jejich milování usnul, ona sama se přemístila do obývacího pokoje. Vzala si knihu, našla zápalky a rozžehla jednu z nich u knotu svíčky. Milovala...
Alice: Nejpodivnější případ – 1. část
Že ten den nebude normální, tušila Alice již od probuzení. Nejen, že se jí nechtělo vstávat z postele. Při pohledu na povlak polštáře navíc zjistila, že její nová barva byla vadná a místo aby zůstala ve vlasech, zbarvila povlečení i polštář do černa. „Nemáš si je kupovat ve večerkách, Alice. Pořád ti to říkám, ale ty ne. Musíš šetřit každou korunu,“ povídala si sama pro sebe, zatímco házela polštář – stále ještě nesvlečený z povlaku – do pračky, aby se ho pokusila vyprat. Byla ráda, že je víkend. A hlavně, že má za sebou ten děsný případ. Nenáviděla, když musela přijímat zakázky, při kterých měla získávat informace na jednoho z rozvádějících se partnerů, které by poté mohly být použity jako důkazní materiál u soudu. Jenže právě...
Alice: Smrtící rituál
Alice si právě nalévala třetí hrnek kafe, když jí zazvonil telefon. Pomalým pohybem odložila krabici s mlékem, povzdechla si, a líným krokem vyrazila přes kancelář ulovit mobil. Nespěchala. Její klienti – pokud se vůbec nějací ozvali – byly poslední dobou akorát ženy, které po ní chtěly, aby jim špehovala záletné manžely, a občas nějaký ten blázen, který si chtěl povídat o mimozemšťanech nebo vládních pokusech na Měsíci. Po telefonu se proto nijak nevrhala, protože od toho moc nečekala. Displej mobilu jí hlásil, že volá „Neznámé číslo“. No super, další ztráta času, pomyslela si Alice pro sebe, ale hovor nakonec lehkým přejetím palce přes obrazovku zvedla. „Detektivní kancelář Schillerová,“ představila se znuděným hlasem. „Jak vám...
Alice: Ďáblovo oko – 1. část
Voda jí stékala po celém těle. Alice si užívala příjemnou chvíli klidu. Vše ovšem přerušil zvuk ostrý jako ostříž. Někdo zvonil na zvonek. „Pravá chvíle. Opravdu pravá,“ povzdechla si Alice a rychle si na sebe hodila župan, doufajíc, že si člověk zvonící na zvonek nevšimne, že kromě županu na sobě nic nemá. Alice se snažila rychlostí blesku došourat ke dveřím na chodbu. V košíku odloženém na botníku vyhrabala klíče, které zasunula do zámku. Ve spěchu ji ani nenapadlo se podívat přes kukátko, kdo stojí za dveřmi. Otevřela dveře a rázem ji oslepilo světlo bijící do očí. „Zase ta zářivka. Opravdu nemůžou vyměnit zářivky za žárovky?“ nadávala Alice, aniž by si uvědomila, že mluví nahlas. Po chvíli si vzpomněla, že někdo vlastně zvonil. Ovšem nikoho již...
Alice: Den v ZOO
Autor: Felix Stone „Konečně doma.“ Jen co si to Alice pomyslela, začal zvonit v kuchyni telefon. Vypla vodu, pod níž se utápěla v myšlenkách na předešlé dny, a pomalu se vyloudala ze sprchy. Otřela si celé nahé tělo ručníkem s monogramem hotelu TØT.Vytáhla ze skříně nové spodní prádlo v černé barvě a začala se oblékat. Když byla téměř hotová, telefon zazvonil znovu. Bezděčně sebou cukla a pomyslela si: „Zase další práce…“ Přešla do kuchyně, zvedla telefon z kuchyňské linky a odpověděla do sluchátka: „Prosím?“Z druhého konce se ozval chraplavý hlas. „Dobrý den, dovolal jsem se do detektivní kanceláře slečny Alice?“ Po krátkém rozhovoru Alice zjistila, že muž se jmenuje Rico. Ten přišel nedávno o bratra,...
Alice: Láska mezi žihadly včel
„Konečně doma…“ Alice se sama pro sebe usmála, zhluboka se nadechla a při výdechu cítila, jak z ní odchází napětí. Dokonce se jí zdálo, že místo napětí nastupuje uvolnění smíšené s radostí. Takovou živelnou radost dlouho nepocítila. Roztočila kohoutek studené vody na maximum. Ostré studené jehličky jí kreslily tetování po celém těle a smývaly z ní události posledních dnů. Události, které už nechce zapomenout. Události, které navždy změnily její život! Ano – posledních dnů. Tak dlouho už nebyla doma. Když naposledy odcházela, byl den jako mnoho jiných předtím. Jen jí volali na náhlou konzultaci na místní policejní oddělení. Jejich hlas zněl tak nějak jinak než dřív, když ji volali k nevyřešeným případům. Ale s tím si hlavu...