Ve výškách
Pan Cinex svým životním příběhem už zaujal minimálně bobříka velkých citů. A nyní svým zážitkem s jeho milovanou přítelkyní zaujal i bobříka toulavých bot. -*- „Pozor, musíš vykročit druhou nohou, jinak spadneš!“ zakřičel jsem na ní. Stál jsem asi deset metrů od ní, na druhé straně propasti. Při pohledu dolů mě svíjela závrať z té neskutečné výšky. Sledoval jsem jí, jak kráčí po rozpadlých, starých, dřevěných prknech. Šla přímo za mnou. Co její krok, to vyšší tep jsem měl. Bál jsem se o ni hrozně moc. Stačil ani ne centimetr a spadla by někam hluboko dolů. „Už jen krok a jsi tu!“ říkám jí s nadšeným výrazem. „Nééé!“ zakřičela a smekla se jí noha. Padala dopředu a na poslední chvíli jsem jí chytil za ruku, přidržel a vytáhl...
Na šípkovém keři
Většinou v bajkách vystupují zvířata. Avšak slečna Kharianne Wolf do svého příběhu použila šípky. A bobřík ponaučení proti tomu vůbec nic neměl. -*- Přestože bylo už pozdní září, slunce žhnulo nebývalou silou. Sluneční paprsky krásně podtrhovaly krásu právě barvícího se listí, které se mohlo pyšně naparovat a ukazovat své nejkrásnější barevné kombinace. V lehkém větru dolétávali opozdilí pavoučci do svých nových domovů a modrá obloha bez mráčku vyzývala ptactvo k protažení svých křídel. Na kraji cesty právě dozrával šípkový keř a nabízel své plody pocestným. Na kraji jedné větvičky právě odpočíval početný trs šípků, který ještě potřebují pár slunečných dnů na to, aby dozrály do své červené lahodnosti. “Pánové, to máme dneska krásné počasí,”...
Na chvíli a navždy
Dalším z řady příběhů sepsaných pro bobříka velkých citů je příběh z pera slečny Klotyldy. Připravte si kapesníčky. Věřte, budou potřeba. -*- Přednáška se pomalu chýlila ke konci, což přítomní studenti více než vítali — nebo alespoň ti z nich, kteří se ještě stále snažili výklad sledovat. Nešlo o to, že by vykládaná látka byla až tak těžká, ale přednášející se ukázal být klasickým uspávačem hadů. Poslouchat výklad tak pro studenty znamenalo aktivně se snažit neutéct myšlenkami jinam. Někteří situaci vyřešili tak, že sledování výkladu sice jinou činností nenahradili, ale pokusili se ho s ní spojit. Tomáš si tak skoro celou hodinu a půl vyměňoval pobavené úsměvy a poťouchlé výrazy a drobná gesta se sympatickou holčinou sedící jen o pár míst dál. Po vytouženém...
Jak se tomu říká? Dobrodružství!
Bobřík toulavých bot to ví, ale teď se i Vy dozvíte, jak se stát dobrodruhem, díky Nině Yozhinski. -*- V Horním Jablonově žiji už dvanáct let. Je to místo klidné a malebné, vesnička čítá asi devadesát obyvatel a na nic moc vzrušujícího zde nenarazíte. Jak příhodné – já a dobrodruh? Ani za čerstvě upečené povidlové buchty. Mám rád svůj klid, přeci jen už mi bude skoro šest desetiletí. Navíc já klid potřebuji, jak byste asi chtěli sepisovat Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, kdyby vám pod okny neustále štěbetala neposedná mládež? Beztak ze svého útulného domku nevycházím víc než na procházku blízkým lesem a nutné zařizování. Potřeba mezilidského kontaktu mne opustila před patnácti lety, když jsem… no, ale to by byl...
O třinácti bobřících
Čtvrté kolo zakončíme krásnou pohádkou o třinácti bobřících. Ano, o třinácti našich bobřících, kteří jsou již všichni přichystaní v pelíšku a těší se na pohádku od slečny Newiky Shelley Lovecraft. -*- Milý bobříku, ty ještě nechceš spát? Jen si hezky lehni a já to povím pohádku. Poslouchej pozorně pohádku o třinácti bobřících a jejich úžasném dobrodružství… Bylo, nebylo, za horami, lesy, u jedné poklidné říčky žila bobří rodinka. Bobří maminka Emilka a bobří tatínek Gerthart tam postavili svoji hráz a spokojeně žili bobří životy až do jednoho dne. To se nad hrází objevil čáp s uzlíkem a jen tak tak mával křídly. Jeho namáhavá cesta s přetěžkým zavázaným šátkem byla u konce. Položil uzlík plný chlupatých pokladů před vchod do hráze a zaklapal zobákem, aby si ho...
Strážci času
Vstupte do světa, ve kterém se procházejí Strážci času a poznejte, co vlastně znamená být takovým strážcem. Průvodcem vám budou bobřík budoucích dnů a pan Alex. -*- Ted si málem strhal svaly na krku, jak rychle se snažil otáčet hlavou kolem sebe. Čas se zastavil a on nechápal jak ani proč. Lidé kolem něj strnuli s obličeji plnými hrůzy, někteří uprostřed výkřiku, jiní se otáčeli a kryli si hlavu. Nechápal. Pak se podíval nad sebe, uskočil a svalil se na zem. Z nebe padal jeden z tisíců taxíků, které brázdily vzdušné cesty v distriktu Bardo. Vlastně ne padal, uvědomil si Ted, padal předtím, ale teď visel ve vzduchu, jak se čas zastavil. Ted pomalu překonával prvotní šok a byl hlavně rád, že je naživu. Z uší si vyndal nefunkční sluchátka a znovu si prohlížel taxík,...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
