V hlavě
Pojďte vstoupit do cizích světů s bobříkem a slečnou Mayou Prinz. -*- Nabodla jsem kus slaniny na vidličku a vložila ji do úst. Žvýkala jsem pomalu a pečlivě, snažila jsem se přitom zpracovat události posledních několika dnů. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, že se tohle všechno skutečně stalo. Odjezd na Akademii byl to nejmenší. S tím jsem počítala. O tom jsem věděla. Předpokládala jsem to dlouho předtím, než se o tom tetička vůbec zmínila – bylo zřejmé, že netuší, co si se mnou počíst; ostatně jsem to nevěděla ani já sama. Obě jsme doufaly, že na Akademii ovládnu, co umím, ačkoli jsme každá doufala v trochu jiný výsledek. Ale ten zbytek… Očima jsem krátce zalétla k zachmuřenému muži o několik stolů dál. Ví o tom on vůbec? Přišlo mi, že ani neuznává mou existenci…...
Pokrok
Kdo je tajemný prorok? To vám prozradí pan Nebelbrach spolu s bobříkem cizích světů. -*- „Velký je Mránkul!“ volali všichni a tančili divoký mečový tanec. Železo řinčelo o železo, sekali po sobě a na poslední chvíli uhýbali hlavou nebo nadskakovali nad prolétajícím ostřím. Nebyla to slavnost hrotů, ani jílců, byla to příprava na boj. Sousední kmen zákeřně unesl jejich pět dívek, které sbíraly ostružiny dál od tábora. Když se večer nevrátily domů, šaman se otázal boha mečů Mránkula, jejich kmenového boha, co se s nimi stalo, a ten se zjevil uprostřed blýskajících se čepelí. „Unesli je, pomstěte se!“ vykřikl, „Vaše meče neminou nepřítele, jedním švihnutím setnete pět hlav!“ Nyní prováděli složitý magický rituál s přesnými pohyby a výkřiky, aby se boží předpověď...
Dračí návrat
Vstupte spolu s bobříkem cizích světů do jednoho ze světů, ve kterém již brdy dojde k návratu draků. Kdo je autorem tohoto příběhu se však můžete jen dohadovat. Zůstává ukryt za maskou anonymity. -*- Náš příběh se odehrává v daleké a tajuplné říší jednorožců. V horské vesničce několik kilometrů od hlavního města žil mladý jednorožec. Jmenoval se Jü a celý svůj dosavadní život zasvětil drakům. Již po staletí se v říší jednorožců tradovaly příběhy s dračí tématikou, a právě tyto dračí pohádky mu před spaním vyprávěla jeho maminka. Díky nim se zamiloval do draků a toužil se s nimi setkat na živo. O svém dračím snu pověděl několika spolužákům. Ti se mu však vysmáli a považovali Jüa za blázna. Draci byli totiž...
Bobří rok
Jak žijí bobříci po celý rok? Pro vás a bobříka cizích světů napsal někdo, kdo si přeje zůstat anonymní. Jak žijí bobříci po celý rok? To pro vás a bobříka cizích světů napsal někdo, kdo si přeje zůstat v anonymitě. -*- Leden Schován v noře,přečkává dlouhou zimu,půlka je za ním. Únor Zima už končí,sníh taje, mráz ustává,Slunce vstává dřív. Březen Chladná rána jsou,příroda se probouzí.Ptáci přiletí. Duben Bobrům se daří,brzy vyvede mladé,postaví hráze. Květen Kvete vše kolem,bobři učí své mladé,jak stavět hráze. Červen Teplé jsou teď dny,bobři se chladí vodou,nosí zásoby. Červenec Vedra veliká,ve vodě je bobrům hej,zásoby množí. Srpen Léto už končí,mladí jsou už dospělí,hledají svůj hrad. Září Podzim se blíží,zásoby se sbírají,musí jich být dost. Říjen Rána jsou...
Zpátky domů
Druhým lovcem, kterému se podařilo ulovit bobříka budoucích dnů, se stala slečna Newika Shelley Lovecraft. -*- „Tady Lexie, tedy, chci říct…“ obraz zašumí, zvuk se zasekne. „Tady Le-“ následuje pár slov v neznámém jazyce, dle intonace se jedná o nadávky, které se ke vzhledu drobné blondýnky v uniformě Průzkumníků Nesmírna hodily asi podobně, jako čtyři copánky s růžovými mašlemi ke kapitánským výložkám. Přitom obojí má na sobě a vlastně to vše poměrně ladí. Obraz hologramu se konečně dává do pohybu a Lexie, kterak se představila, se pokusí o profesionální úsměv. „Tady kapitánka Alexandra Zlá z lodi Stellaktit. Hlásím úspěšné vystoupení z meziprostoru. Nacházíme se Doma, kolem lodi je temnota a zatím prázdno. Pár dní potrvá, než se přesněji zorientujeme. Cesta...
Růžová paní
Další z řad lovců a hlavně úplně první úspěšný lovec druhého bobříka, je Mintaka Orionis, která si k lovu vybrala bobříka cizích světů. -*- Najednou stála před jeskyní, ze které vycházelo množství malých skřítků. Byli veselí a tak zvláštně švitořili. Nerozumně jejich jazyku, ale vnímala tu jejich nekonečnou a upřímnou radost z toho, že je zase tady. Jeden ze skřítků ji vzal za ruku a vedl ji lesní pěšinou hlouběji do lesa. Takové barvy, které ji nyní obklopovaly, nikdy neviděla. Tak syté a sametové! Všechno zářilo úplně jinak než ve světě, který běžně znala. Byla těmi výjevy fascinována. Vše lačně hltala očima jako malé dítě. Chtěla si uchovat v paměti každou vteřinu této magické cesty. V tom se skřítci zastavili. Stáli před studánkou. Nebo spíš před malým...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
