Trpělivost
Z pera Princess Star. -*- Ač v takovou podlost od zmijozelského chlapce nevěřila, rozhodla se, že si na něj dá pro jistotu pozor. Nespustila ho z očí a pečlivě ho sledovala, zda ho nepřistihne s její knížkou. Uplynulé dny se změnily v týdny a Betty dál chlapce trpělivě pozorovala. Při svém pátrání zjistila, že skoro každé ráno snídá míchaná vajíčka, v úterý a ve čtvrtek navštěvuje kvůli individuálnímu tréninku famfrpálové hřiště a podle všeho bude i redaktorem zmijozelského kolejního časopisu, protože ho několikrát spatřila vycházet do redakce Hadího krále. Svoji knihu u něj ale nikdy neviděla. Trpělivost jí však nakonec odpověď na její otázku...
Statečnost
Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- Jeden z lupičů nestihl naskočit do odjíždějícího auta a zůstal na ulici. Ihned spustil střelbu ze samopalu. Jan stál schovaný za sloupem kousek od něj. Jako správný Sokol musí přece něco udělat! Připravil se a pak dvěma rychlými skoky k muži přiskočil, objal ho pažemi a snažil se ho strhnout k zemi. Protivník však byl silný, odmrštil ho směrem k policistům a dal se na útěk. „Kdybyste se nesnažil dát najevo svou statečnost,“ řekl pak Janovi policejní důstojník, „dostali bychom ho, jakmile by mu došly náboje. Takto jsme nemohli střílet, když utíkal, posloužil jste mu za štít. Stateční bývají...
Upřímnost
Z pera Mintaky Orionis. -*- Už jsem toho v životě zažil dost. A přesto si myslím, že jedním z největších kumštů je bejt upřímnej sám k sobě. Ostatním vždycky můžete něco namluvit, nebo o něčem nemluvit, když se vám nechce, prostě to nějak zavonačit. Něco jim nabulíkovat. Chápeme? Ale nebejt upřímnej sám k sobě se sakra nevyplácí. A vono je tak těžký přiznat si pokaždý všechny ty nepříjemný pocity a nepříliš ušlechtilý pohnutky. On člověk není vždycky hrdina. Víme? Ale jak by se sám sobě moh dívat do vočí, kdyby si lhal? Tak už mi nalej, vo tomhle jsem nechtěl mluvit. To je moc filozofije.
Lenost
Z pera Klotyldy Malíkové -*- Majda proplouvala životem tak, že se jí život spíš nějak děl. Mohla vystudovat školu, ale to by se musela učit, a to se jí nikdy nechtělo. Mohla se naučit hrát na flétnu, nebo dokonce na basu, ale to by musela cvičit. A cvičit se jí nikdy nechtělo. Mohla obdělávat pole, ale to byla spousta práce, pro kterou nikdy neviděla dostatečný důvod. Mohla toho tolik, ale chuť dělat neměla pro nic. Snad čekala, až ji najde. Jenže smrt se neptá, jestli už se vám chce umřít, prostě po nějakém čase přijde. A tak už pro nic jiného Majda chuť ani nenajde.
Píle – Odměna
Z pera Indris Elwinor. -*- „Babičko, proč pořád tolik pracuješ? Já jsem tě nikdy neviděla odpočívat“, pronesla zamyšleně Julie. „Ale vždyť já odpočívám“, usmála se babička. Sedím si tady na zápraží a užívám sluníčka.“ „Ale loupeš u toho kukuřici. Nebo večer, když posloucháš rádio, tak zase vyšíváš. Nejsi ze vší té práce unavená?“ „Milá Julinko, prozradím ti tajemství. Práce mě baví, protože výsledek mě pak odmění. Ráno třeba pleji zahradu. Je to sice dlouhotrvající práce, ale rostliny se nám pak odmění svými plody. Nebo vaření. Žádné jídlo nechutná tak dobře, jako to co jsi sama připravila. A vlastnoručně vyšitý ubrus si ceníš více než...