Rok v Haiku
Bobříka tajemných dálek pro vás ulovil Alex Blake. -*- Leden Led, sníh na kopci Sáňky, smích, červený nos Zimní radosti Únor Sníh i déšť padá Nejkratší z nich on je Zima nebude Březen Teplejší slunce Zrcadlo v kaluži Jarní paprsky Duben Venku samý šprým Malovaná vajíčka Teplo za pecí Květen Milenců láska Růžový květ v sadu Pilná je včelka Červen Slunce vysoko Květy pyšní se krásou Rovný den i noc Červenec Děti u vody Aktovka v koutě je Cinká radost, smích Srpen Výlet na kole Opálená jsou těla Zlaté jsou klasy Září Batoh na zádech Ve větru letí draci Ráno skoro tma Říjen Barevné listí Déšť i slunce vykoukne Jdu ranní mlhou Listopad Bláto a zima Studenti v ulicích Láska a pravda Prosinec Sněhové vločky Vánoce a cukroví Dárky...
Pomáhat si navzájem
Další bobřík ponaučení byl uloven slečnou Indris Elwinor. -*- Kdysi dávno, v jednom listnatém lese, žilo mnoho zvířátek. Jejich život byl příjemný a obyčejný, ale jednou postihla jejich les velká katastrofa. Jejich les postihla velká vichřice a rozbořila všem zvířátkům jejich domečky. Naštěstí stromy v lese měly pevné kořeny, přesto některé slabší padly silnému živlu za oběť. Některá zvířátka z lesa odešla, ale většina se rozhodla zůstat. A tak se rozhodla vystavět znovu své domečky. A tak se pustila zvířátka do práce. Medvěd si zrovna hledal nějaké pěkné klády, ze kterých by si postavil svůj příbytek, když za ním přišla liška. „Medvěde, ty jsi takový silný, pomohl bys mi prosím se stavbou mého domečku?“ Medvěd souhlasil. Celý den se lopotil a hloubil pro lišku...
Bobří den
Pojďte si se slečnou Bibi a bobříkem veršů užít bobří den. Jsem Bobřík veršů a rýmy skládám rád,ať venku zuří bouře nebo slunce hřeje,ať za oknem jsou blesky nebo se dítě směje,za každého počasí jsem s rýmy kamarád. Pojď se mnou tlapku v ruce, já mám dobrý plán,proč mají se odpadky jen tak válet v prachu,my to spolu dokážeme, můj starý dobrý brachu,svět lepší uděláme, na to ti tlapku dám. Večer pak usedneme, budeme se hřát,s knížkou si užijeme otevřenou v klíně,světlušky budou nám svítit trochu líně,než na polštáři sen přijde se nám...
Pokrok
Kdo je tajemný prorok? To vám prozradí pan Nebelbrach spolu s bobříkem cizích světů. -*- „Velký je Mránkul!“ volali všichni a tančili divoký mečový tanec. Železo řinčelo o železo, sekali po sobě a na poslední chvíli uhýbali hlavou nebo nadskakovali nad prolétajícím ostřím. Nebyla to slavnost hrotů, ani jílců, byla to příprava na boj. Sousední kmen zákeřně unesl jejich pět dívek, které sbíraly ostružiny dál od tábora. Když se večer nevrátily domů, šaman se otázal boha mečů Mránkula, jejich kmenového boha, co se s nimi stalo, a ten se zjevil uprostřed blýskajících se čepelí. „Unesli je, pomstěte se!“ vykřikl, „Vaše meče neminou nepřítele, jedním švihnutím setnete pět hlav!“ Nyní prováděli složitý magický rituál s přesnými pohyby a výkřiky, aby se boží předpověď...
O malém bobříkovi
Pojďte si poslechnout pohádku, kterou pro vás sepsala slečna Cesmína Hardy. Bobřík spánku už je připravený pod peřinkou a už se těší, jak rychle usne. -*- Byl jednou jeden malý bobřík, který žil u jezera v dřevěném domečku společně s maminkou a tatínkem. Pan Bobr hodně cestoval a nikdy nebyl doma, a tak malého bobříka vychovávala převážně paní Bobřice. Malý bobřík, byl hodný, málokdy zlobil a dokonce rád pomáhal mamince v domku i v okolí. Měl ovšem jedno veliké přání, a to, aby mohl cestovat a objevovat svět stejně jako to dělává jeho tatínek. Zatím byl vždy opatrný a chodil na průzkumy jen okolo domečku, který měl vždy na dohled. Maminka tohle toulání neviděla ráda a snažila se malému bobříkovi vysvětlit, že by se mohl ztratit a v lese by na něj mohlo číhat...