Májová pohádka
Další účastníkem pátého kola byl pan Nebelbrach, který pro vás s bobříkem velkých citů připravil krásný příběh. -*- Usmál se a prošel dveřmi zámku. Pod schody spatřil skupinu mladých šlechticů a šlechtičen, kteří si hráli na pastýře a pastýřky. Vypadali legračně v prostém oděvu, v rukou šalmaje a pastýřské hole. Obličeje jim zakrývaly škrabošky, které představovaly postavy z antických bukolik a pastorál: Dafnidové a Chloé se tu proháněli jako v Arkádii. Ženské oděvy na sobě měli dokonce někteří mladí muži, mužské pak několik dívek. Snažily se chovat co nejgalantněji, aby vyšly vstříc představované idyle. Minul je a zamířil do blízkého lesíka. Na lavičce tam seděla dívka v prostých šatech a splétala věneček z lučního kvítí. Sledoval ji chvíli tajně, pak si jej...
Sněhulák
V prvním kole byl loven ve velkém, ale ani v druhém kole na něj nebylo zapomenuto. Bobříka sta chvil se rozhodla ulovit i Marguerita Laux. -*- Jaké je to být sněhulákem. Nejdřív jste v mráčku a čekáte na vhodný čas. Musí být zima, musí být těžký mrak. Musí se vás sejít víc. A pak to přijde, jako vločka se snášíte k zemi, která musí být natolik prochladlá, že vydržíte. Musíte být vločkou vedle vločky, udělat bílý povlak na zemi. Pak přijde nadšený tvor, že jste, že z vás může tvořit. Nejdřív přijdou sněhové koule a pak začne koulet větší kouli. Začínáte ožívat. Jedna největší, na to menší a třetí je nejmenší. Vyšňořit, dát mrkev jako nos, hrnec jako klobouk. Dvě větve jako ruce, oči uhlí. A jste na světě! Díváte se po bílé krajině a kolem vidíte koleje, ze kterých...
Ovečky a mocný vítr
Slečna Klotylda Malíková a bobřík ponaučení vám přinášejí poučnou bajku. -*- Ovečky si poklidně žily na pastvině a život spokojeně plynul. Najednou se ale začaly objevovat zprávy, že se blíží mimořádně silný vítr. Zajíci, kteří občas odhopkali do vzdálenějších míst, i ptáci, kteří běžně brázdili oblaka, svorně líčili děsivé vize, jak ten vítr dokáže kde co povalit a jak by se všichni měli snažit ochránit. Ovečky byly vyděšené, ale nebyly si jisté, co mají udělat — a vlastně ani, zda vůbec něco. Tehdy k nim ale přilétla moudrá vrána a začala jim radit. „Musíte si postavit příbytek, ale musí být opravdu bytelný. Budete mu muset udělat pořádné základy, a taky ho ukotvit,…“ snažila se vrána ovečky přesvědčit. Ovečky byly rády, že jim někdo s neznámou...
Podzimek
Prvním příspěvkem pátého kola lovu bobříků je báseň, kterou pro bobříka veršů sepsala slečna Mia Whitebear. -*- Léto pastelkovým šátkem mává mlhy přejí nám dobré raníčko zubaté začíná být sluníčko na louce usychá světlá tráva. Stromy oblečou barev plný háv list užije si bohatě zlato divé představení započato pestrý nebude už v zahradě páv. Miluju ty krásné podzimní dny zamotám se do pavoučích nití domov zkrášlí mi paleta kvítí k životu přivedu fantaskní sny. Na šedém nebi lítá živý drak skřítek na mě modrým očkem mrká liška dýňové kafíčko srká mým směrem míří veveruška prak. Žiju si naplno, do sytosti smát se chci celý ten podzimní čas klenotnici plnou budu mít krás a pryč zmizí všechny...
Osudová chyba
Včerejší strašidelný příběh je minulostí. Pokud se ale stále trochu bojíte, třeba vás uklidní pan Connor Ian McBrownnies s bobříkem velkých citů. I když… Podle názvu příběhu to nevypadá na šťastný konec… -*- „Ano!“ odpověděla Elena na osudovou otázku. „Vezmu si tě, Rome!“ pokračovala s odpovědí na otázku, jestli se stane jeho nevěstou. Byla nadšená, na žádost o ruku čekala pomalu pět roků. Pět roků žije s Romanem, aniž by se o něm moc dozvěděla. Dodnes nezná jeho kamarády, zájmy a to nejzajímavější – jeho rodinu. „Víš, zlato,“ začal Roman promlouvat k Eleně jeho typickým začátkem věty, „pamatuješ, jak jsem ses neustále ptala na mou rodinu?“ „Jasně, jo, ale vždy jsi změnil téma a po zbytek dne jsi byl docela… no… navrčenej.“ Odpověděla Elena s mírným...