O třinácti bobřících

Čtvrté kolo zakončíme krásnou pohádkou o třinácti bobřících. Ano, o třinácti našich bobřících, kteří jsou již všichni přichystaní v pelíšku a těší se na pohádku od slečny Newiky Shelley Lovecraft. -*- Milý bobříku, ty ještě nechceš spát? Jen si hezky lehni a já to povím pohádku. Poslouchej pozorně pohádku o třinácti bobřících a jejich úžasném dobrodružství… Bylo, nebylo, za horami, lesy, u jedné poklidné říčky žila bobří rodinka. Bobří maminka Emilka a bobří tatínek Gerthart tam postavili svoji hráz a spokojeně žili bobří životy až do jednoho dne. To se nad hrází objevil čáp s uzlíkem a jen tak tak mával křídly. Jeho namáhavá cesta s přetěžkým zavázaným šátkem byla u konce. Položil uzlík plný chlupatých pokladů před vchod do hráze a zaklapal zobákem, aby si ho...

Strážci času

Vstupte do světa, ve kterém se procházejí Strážci času a poznejte, co vlastně znamená být takovým strážcem. Průvodcem vám budou bobřík budoucích dnů a pan Alex. -*- Ted si málem strhal svaly na krku, jak rychle se snažil otáčet hlavou kolem sebe. Čas se zastavil a on nechápal jak ani proč. Lidé kolem něj strnuli s obličeji plnými hrůzy, někteří uprostřed výkřiku, jiní se otáčeli a kryli si hlavu. Nechápal. Pak se podíval nad sebe, uskočil a svalil se na zem. Z nebe padal jeden z tisíců taxíků, které brázdily vzdušné cesty v distriktu Bardo. Vlastně ne padal, uvědomil si Ted, padal předtím, ale teď visel ve vzduchu, jak se čas zastavil. Ted pomalu překonával prvotní šok a byl hlavně rád, že je naživu. Z uší si vyndal nefunkční sluchátka a znovu si prohlížel taxík,...

Planeta Pegar

Vstupte na palubu vesmírné lodi plující k planetě Pegar ve společnosti pana George Winchestera a bobříka cizích světů. Společně vám dají nahlédnout do části vzpomínek jednoho z vědců. -*- Vesmír je nekonečný prostor, tato slova se mi navždy vryla do paměti. Píše se rok 2458 a já a moje sestra se chystáme na cestu. Dnes večer z vesmírné stanice na oběžné dráze Země odlétáme do Soustavy Pegar, která je vzdálená od země 240 358 světelných let. Je to téměř na samém okraji naší galaxie, ale na druhou stranu… Na tamní planetě založíme novou kolonii Země, a to už dvě stě padesátou osmou. Přestal jsem zapisovat do svého deníků a šel otevřít dveře, jelikož na ně moje sestra bušila jako zběsilá. Vzal jsem si věci a šli jsme přímou cestou...