Probuď se, nebo zemřeš – 4. kapitola

Poslední část příběhu do Spisovatelského klání… * Ještě kousek! Ještě chvíli musím vydržet! Jak jsem mohl být tak slepý? Honilo se mi hlavou. Moje myšlenky běžely jen o něco málo rychleji než já. Pokud budu jen trochu pomalejší, stane se mi to osudným! Cítil jsem, co mě pronásledovalo? Nebo to snad bylo jen v mé hlavě? Ještě jeden krok! A ještě jeden! Jak jsem to mohl dopustit? Pomyslel jsem si. Únava a bolest svalů mi zalézala až do morku kostí. A vtom mě to udeřilo. Jako rána do hlavy, pokud nebyla opravdová. Nezáleželo na tom. Je pozdě, rezignoval jsem, a bylo to, to poslední, co jsem si pomyslel.   Riana byla zrádce? Ale proč? Jak? Hlavou se mi to motalo stále dokola a pak mi to došlo… došlo mi to, co znamenaly ty její výrazy od doby co Ceirana...