Noční návštěva
Povedený úkol z Literárního semináře na téma divadelní hra. Postavy: Petr, Lucie, Myš/Markéta Noc. Ztichlá divadelní scéna. Tu náhle se opona pohnula a o chvíli později ospalou atmosféru proťal výkřik. Petr vběhne na scénu a v tu chvíli se rozsvítí světla a ozáří celé podium. Na scéně je klasická kuchyně s linkou, lednicí (momentálně otevřenou), stolem a třemi židlemi. Na jedné z židlí stojí Lucie a pátravě se rozhlíží po zemi kolem sebe. Petr: Co tu ječíš, vzbudíš celý dům. Lucie: Myš. (vykoktá ze sebe Lucie a pátravě se stále rozhlíží kolem sebe) Petr: (rozhlédne se kolem sebe) No, nejspíš už jsi ji vyděsila dost na to, aby se tě bála víc než ty jí. Lucie: (nepřestává se rozhlížet kolem sebe) Ale ona mluvila. Petr: (jen pokrčí rameny) Víš co, měla bys přestat...
Předjarní smutek
Povedená báseň z Literárního semináře – poezie z pera Kathie Amandy Nakimur. Unavené obličeje pláčou a věří v uzdravení úsměvu, vstříc k jaru za nadějí skáčou a věří, že s jarem jim zase bude do zpěvu. Básníci s hlavou v dlaních truchlí, však slova píší, své smutky v básních si odepíšou na daních a zdají se být s jarem někdy tiší. Však jen do chvíle, kdy síly nadechnou a zjistí, že i k jaru mají smutky, že mají sil a chtějí potěchu, však kde je sen a kde jsou skutky? A tak s ledovou krůpějí v jarním tání tužby všech duší následují a mají neodkladné, sílné zdání, že s přírodou kvést potřebují. Je živo, stromoví hladí na pohled a oči sedí, zelenou se tiše opájejí a chtějí, aby jen jim patřil svět a náhody ať v jejich prospěch přícházejí. Ukolébáni šumem listí...
Obrázkové drabble VI. od Katelyn
Další z nejlepších příspěvků do soutěže Obrázkové drabble, kolo šesté. Smrt. Hraje si s lidmi a jejich životy jako s kartami. Mávnutím ruky působí smutek a bolest. Chodí po domech zahalená v černém plášti a hledá oběť. Ale někdy nevztáhne svou kostnatou ruku jen na černou látku. Oděná do bílé si sedne za stůl a hraje na náhodu. Párkrát do roka, to ji baví nejvíc. V životě smrti už začíná být nudné rozhodovat pouze o starých nebo nemocných lidech. Ti ve smrti naleznou klid. To ona má mnohem raději svůj bílý hábit. Nemilosrdně si udělá radost, zamíchá kartami a vybere si pár úplně nevinných lidí. Jen tak. Aby nebyla...
Obrázkové drabble VI. od Anseioly
Další z nejlepších příspěvků do soutěže Obrázkové drabble, kolo šesté. Dáte si partičku? Nebojte, však o nic nejde. A vysypte si esa z rukávu, prosím pěkně, to by přece potom nebylo fér, no ne? Ale pamatujte, jak už jednou do hry vstoupíte, nemůžete z ní odejít. A musíte přijmout to, co z ní vyplyne. Připraveni? Nu dobrá. Budeme hrát Oko bere. Pravidla znáte? Výborně! Tak začneme. Vaše dvě karty. Patnáct. Přejete si další kartu? Dobrá. Ale ne, srdcové eso, taková smůla. Já mám zelenou desítku a kulové eso, vyhrávám. A o co že hrajeme? Nu, o něco přece. O život. Protože když by nešlo o něj, tak o co...
Obrázkové drabble VI. od Larrie
Další z nejlepších příspěvků do soutěže Obrázkové drabble, kolo šesté. V pekle se špatně zabíjí čas. Chvíle pro sebe sama jsou dole jako tisíc nožů bodajících výčitek. Na život, který jste kdysi vedli. Na každou promarněnou chvíli. Nedá se to vydržet. Sledovat utrpení ostatních není lékem, ale zvrácenou choutkou těch tam nahoře. Dole jen umocňuje vlastní muka. Oproti plamenným zákoutím působí Věštírna jako oáza. Je tam ticho. S úsměvem vcházím, usedám k příteli. Smrť začne míchat a vykládá. „Čí?“ ptám se a prohlížím výklad. „Tvého otce,“ chechtá se Smrť. Též se rozesměji, abych neurazila. Kdyby mě Smrť odmítl přijmout, byla by muka horší. Protože v pekle se špatně zabíjí...