Noční návštěva

Povedený úkol z Literárního semináře na téma divadelní hra. Postavy: Petr, Lucie, Myš/Markéta Noc. Ztichlá divadelní scéna. Tu náhle se opona pohnula a o chvíli později ospalou atmosféru proťal výkřik. Petr vběhne na scénu a v tu chvíli se rozsvítí světla a ozáří celé podium. Na scéně je klasická kuchyně s linkou, lednicí (momentálně otevřenou), stolem a třemi židlemi. Na jedné z židlí stojí Lucie a pátravě se rozhlíží po zemi kolem sebe. Petr: Co tu ječíš, vzbudíš celý dům. Lucie: Myš. (vykoktá ze sebe Lucie a pátravě se stále rozhlíží kolem sebe) Petr: (rozhlédne se kolem sebe) No, nejspíš už jsi ji vyděsila dost na to, aby se tě bála víc než ty jí. Lucie: (nepřestává se rozhlížet kolem sebe) Ale ona mluvila. Petr: (jen pokrčí rameny) Víš co, měla bys přestat...

Profesionální hrdost

Co všechno se může pokazit, když se skupina mužů pokusí vystrašit celý kraj pomocí falešného nekromanta? V malé vesničce na konci světa pomalu končil den a všichni se rozcházeli domů, aby usedli k večeři se svými blízkými. I stařík jménem Malmek sklízel nářadí a těšil se na klidný večer u krbu. Ale dnes se neměl dočkat. První energické bušení na dveře se rozhodl ignorovat. Hosty nečekal a těch pár vesničanů, co za ním chodilo, by nikdy nepřišlo v tuto dobu. Ale návštěvník se nechtěl nechat odbýt, a tak v zájmu zachování dveří nakonec Malmek přece jen otevřel. „Co tu chcete?“ obořil se na trojici mužů neklidně přešlapujících před jeho dveřmi. „Promluvit si,“ odpověděl ten, který stál nejblíže a nejspíš i bušil na dveře. „Nemám zájem, jděte pryč.“ Malmek se chystal...

Zkouška

Co všechno se může přihodit na takové obyčejné zkoušce na vysoké škole? Život skrývá mnoho překvapení. „Kolik je?“ ozvalo se rozespale ze spodní postele. „Tři ráno.“ přišla odpověď z horní. „Už se na to učení vykašli a radši se vyspi.“ „Hmm,“ ozvalo se horní postele. Následovalo šustění papírů a pak lampička zhasla. Ani slunečné ráno nedokázalo na tváři studenta vykouzlit úsměv. Vstal, oblékl se, umyl, učesal, vzal si sešity a vyrazil na zkoušku. Do školy přišel mezi prvními, našel si tichý kout, vytáhl sešit a pokračoval v učení. Postupně se trousili další studenti a až na pár výjimek se všichni tvářili poněkud přepadle a nevyspale. Sem tam se ozvala otázka. „Tak jak dlouho ses na to učil?“ „Tři týdny. Snad to bude stačit.“ Čas se pomalu, ale neúprosně vlekl. Tu...

Upír

Krátká povídka o neúspěšném lovu na upíra z upírovy strany. „Odnes to.“ „Ano, pane.“ Ghúl zvedl mrtvé tělo mladé dívky a odšoural se pryč. Upír neváhal a veškerou nově získanou životní sílu nechal proudit do zmrzačeného a spáleného těla. „Zatracený lovec,“ zamručel si pro sebe. Zkusil pohnout rukou, ale ta byla stále příliš slabá, než aby onen jednoduchý pohyb vykonala. Už třetí den ležel bezmocně ve své rakvi, kam ho donesl jeho služebník. Jeho jediný služebník, který mu zbyl. Dlouhé tři dny trvalo, než se ke vstupu do jeho jeskyně zatoulalo děvče z vesnice, takže bylo pro ghúla snadnou kořistí. To bylo poprvé, co se nedokázal ani sám najíst. Nenáviděl se za tu bezmoc. On, vládce noci, se nedokázal ani sám najíst. „Nenávidím ho, má štěstí, že je mrtvý, jinak...

Živé obrazy

Na hradě, ve kterém už roky nikdo nebydlí, je tu a tam možné zahlédnout záhadné postavy. Pohybují se neslyšně, procházejí zdmi a přece dokáží hrad udržet v pořádku před následky plynoucího času.Úder zvonu ohlásil šestou hodinu večerní. Zvuk se nesl mnohonásobnou ozvěnou prázdnými chodbami prastarého hradu. Nic, ani pohyb stínů, nenaznačovalo přítomnost jakýchkoliv tvorů. Kde by se také stíny vzaly, když nikde nebyl jediný zdroj světla? Nebo že by přece? Jeden obraz na zdi obrazárny vydával slabou měkkou záři. Ta postupně nabývala na intenzitě, až byl obraz celý zalitý jasným světlem. A pak světlo opět pohaslo. Ale přestože se znovu rozhostila tma a ticho, bylo něco jinak. Obrys postavy špatně patrné ve tmě, která v místnosti panovala, se pohnul. Postava bez...