Hrozba z vesmíru – 17. Složité přípravy

Ráno už rozhodně tak u vytržení nebyli. Přes noc se jim to důkladně rozleželo v hlavě a nyní jim připadalo, že i když o jejich slabině ví, je jim to naprosto k ničemu. Vždyť co můžou dělat s tím, že slabou stránkou Bytostí je hluk? Toho by mohli využít, když jsou s nimi v přímém kontaktu, ale co s tímto poznatkem ve vesmíru? A tak chodili s hlavami svěšenými, od přemýšlení jim už málem praskly, ale ne a ne něco vymyslet.

Po pár týdnech marné snahy na něco přijít už na to ani neměli čas, oba dva byli v práci naprosto vytížení. Pete měl dost práce s končícím školním rokem, znáte to, uzavírání známek, přezkušování a dozkušování, písemné práce, byl v Institutu mnohdy až dlouho do noci. A Mike? Na planetě Rhodon u Arkturu zjistili známky života a tak byla celá Non-Earth Laboratory na nohou. Mike byl více ve vesmíru, než na Zemi.

A tak není divu, že o Bytostech dlouhý čas nepřemýšleli. Až na začátku října si našli čas zabývat se touto problematikou. Dospěli k závěru, že budou ve vesmíru kolem Země muset nainstalovat obří satelity a skrze ně vysílat zvukové signály na různých frekvencích.

Sponzory se jim najít nepodařilo, kdo by věřil jejich báchorce o nebezpečí, každý ty dva vtipálky zná. To však naštěstí zas tak velký problém nebyl, peněz měli dost. Za jejich zodpovědnou práci dostávali nadstandardní plat. A když to vyjde, určitě budou po zásluze odměněni. Jestli ne, koho bude zajímat, zda zemřeli bohatí, či chudí jak kostelní myš. Vždyť tu ani nezbude nikdo, koho by to zajímat mohlo. Těch pár lidí, co v době zániku Země bude ve vesmíru jistě bude mít plné ruce práce s tím, jak se ukrýt před Bytostmi, aby nezničili i je. Ale stejně šanci na přežití mít nebudou, kde by vzali zásoby jídla, vody, vzduchu. A kde by žili? Ne, takhle daleko to zajít nesmí.

Dlouhé měsíce strávili konstrukcí obřích satelitů, jejich umísťováním na různá místa v Galaxii, zejména ve sluneční soustavě a přesvědčováním úředníků, aby na kosmických plavidlech instalovali stínící zařízení. Přestože lidem hluk tak nevadí, stejně není příjemné ho slyšet ve dne v noci. A bude vysílán nejen na jedné frekvenci, ale na víc. Spíše bude zázrak hluk nezachytit, bude k tomu potřeba speciální stínící zařízení s vyklepáním složitého kódu, což teprve zajistí, že se jim vysílání vyhne. Proto i kdyby byly Bytosti schopny zařízení napodobit a najít kód, nebudou k tomu mít dostatek času. Hluk je zahubí dřív, než by byli schopni to udělat.

Trvalo téměř tři dlouhé roky od okamžiku, kdy je Bytosti dopravily zpět na Zemi, než ukončili všechny úpravy na zařízeních, jež měly zachránit lidstvo. Však se také mnohdy obávali, zda vše stihnou dokončit dříve, než ta chvíle přijde. Nakonec se jim to tedy podařilo. Bude to však fungovat? Opravdu bude stačit ochrana tohoto typu?

Čím déle to trvalo, tím více lidí začínalo věřit, že to není zase nějaký žertík, neboť by byl opravdu velmi, nepřiměřeně moc nákladný, zdlouhavý a náročný. A tak už mnoho lidí s napětím a s velkými obavami vyčkávalo, zda se Bytosti objeví. Byli zvědaví, to ano, ale ve skutečnosti obavy z toho, zda ochranná opatření budou dostatečně bezpečná způsobily, že strach byl větší než zvědavost na první mimolidské obyvatele Vesmíru a tak si ani nikdo nepřál je vidět na vlastní oči. Vždyť by to mohlo znamenat jejich konec. A mnoho lidí sázelo na to, že to jejich konec bude. Kdo by věřil tomu, že je ochrání pár satelitů produkujících hluk? To většině připadalo naprosto nemožné. Neměli však nic jiného, čeho by se mohli chytit.

Redakční úpravy provedla Bilkis Blight

Odeslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *