Hrozba z vesmíru – 14. Shledání

Vše ale vyřešil někdo jiný. Náhle se k nim totiž rozběhl pes a vesele štěkal. Trvalo snad jen okamžik, než ho poznali. Byla to Daisy, pes Mikovy sestry Lucy. Zase tak moc nezestárla. Než byli uneseni, bylo Daisy něco málo přes rok a nyní byla ještě pořád dostatečně čilá, i když bylo znát, že je to „dáma v letech“.Vítali se s Daisy opravdu radostně, ale v tom je přerušil šílený jekot. Mike poznal hlas své sestry. Ta už si jich stačila všimnout a myslela si, celá vyděšená, že vidí strašidla. Už to bylo tak dlouho, co bratra s jeho nerozlučným kamarádem viděla naposledy. Ale i Mike s Petem na ni zírali s otevřenou pusou. Než odjeli, byla Lucy malým čtrnáctiletým děvčátkem a nyní to byla slečna na vdávání. No co, pomyslel si Mike, alespoň to už nebude ta...

Nebeská brána

Úkol z literárního semináře… Obsahuje sprostá slova a nespisovné výrazy. Použita píseň Nebeská brána od Petra Kalandry. Neklidnej klapot koňskejch kopyt nevěstí nic dobrýho, cosi visí ve žhnoucím vzduchu. Kapka potu putuje pod košilí až k opasku kalhot stejnou cestou jako všechny předchozí a lechtá mě na kůži. Nepatrně znervózním. Můj instinkt mě většinou neklame. Něco se děje… Supění vlaku v dáli mě donutí přestat přemejšlet. Už nemůžu couvnout. Musím. Sluneční paprsky se odrazí od perleťový rukojeti mýho koltu. Lehkým kývnutím dám najevo, že jsem připravenej. Pravidelný údery kol o kolejnice naplňují prostor blíž a blíž. Schoulení v trávě vyčkáváme na správnej okamžik, každou chvíli musí vlak začít brzdit před blízkým mostem, a to je naše...

Hrozba z vesmíru – 13. Opět na Zemi

Tak dlouho se těšili na tuto chvíli, kdy stanou opět na své milované rodné planetě. Kolikrát si tuto situaci představovali, snili o ní a nyní tu konečně byli. Ale že by byli šťastní, to se rozhodně říci nedalo. Ano, byli po dlouhé době doma, však, s jakým poselstvím! Oba si nyní připadali jako v hrůzném snu a přáli si, aby raději zůstali navždy ve vesmíru, jen kdyby jejich planeta nebyla v ohrožení, než být doma s vyhlídkou smrti všeho kolem.Dokonce i Mazlíček vycítil jejich strach a nervozita se přenesla i na něj. Mazlíčka si totiž vzali s sebou,neboť za tu dobu, co museli strávit na Temné planetě si ho velmi oblíbili. I když těžko říci, kdo si koho oblíbil více. Zda oni Mazlíčka, nebo Mazlíček Mika a Peta. Z toho důvodu by pro ně bylo velmi těžké se rozloučit....

Hrozba z vesmíru – 12. Návštěva

Jednoho dne Mazlíček začal z ničeho nic řádit jak pominutý. A nejen on. Ze všech koutů se ozýval křik zvěře. Mike s Petem se začali obávat, cože se to děje. Tak přeci je stále ještě může v této cizí zemi překvapit něco neočekávaného, co dosud nezažili. To si jen mysleli, že tu už viděli vše. Čemu budou muset čelit tentokrát? Plni strachu a obav vyběhli ven a náhle pochopili, co se děje. Uviděli přilétat jim již známou kosmickou loď. Tak přece jen pro ně přijeli. Odvezou je domů! Nebo se jim přiletěli jen vysmívat a nechají je tu napořád? A to se jim už do hlavy tlačila další myšlenka. Co když přijeli jen proto, aby je odtud vzali zase někam jinam, protože tady si už příliš zvykli? A nebo, ještě hůře, co když je chtějí vzít opět na tu hrůzu nahánějící Hvízdající...

Hobiti to zkazili. Co teď?!

Třetí část povídky je tady. Autorka: Derryka Fashionová Elfové vyprávěli velikou a dlouho dobu,jenže už nebylo moc času,začalo se pomalu stmívat a začínala být noc a v hoře byla tma.,,Co teď?“Řekl jeden s hobitů.,,Žádné strachy!“Povídá jeden z lidí.Všichni se podívali na víly,protože ty v noci zářili.Víly je tedy vedli k provazcovému žebříku,potom se všichni vydrbali do další komory jeskyně,kde byla jen puklina a jinak kamení ale taky tam bylo světlo,to bylo pro všechny dobré.Teď se chvilku nic nedělo,nikdo nevěděl co dál.,,Musíme jít něco hledat tady někde něco musí být!“Řekl jeden z lidí.Všechny rody tedy začali hledat po celé jeskyni.Hledali ohromnou dobu,že někteří to vzdaly.Když to vzdal s jeden elfů,sedl na kámen který se zatáhl to země a najednou se odkryl...