Smyslnost osudu 3 – Spisy a nevraživé pohledy

Třetí část příběhu je tady. Víla se právě chystala vylézt na pohyblivý žebřík a pořádně si na to stěžovala. „To sem nemohli zavěsit normální žebřík? Proč mi jeho příčky postupně mizí před očima?!“ víla se rozhořčeně držela poslední příčky a pak se vyhoupla nahoru. Elfka otráveně vyskočila za ní, jelikož byla mrštná a pružná. Jako další vylezl na rovnou kamennou plošinu hobit a čtveřici uzavřel člověk. Víla si zamyšleně pohrávala se svými dlouhými vlasy a evidentně přemýšlela. Po chvíli však promluvila: „Tak co, nepůjdeme zjistit, pro koho je další úkol určen?“ víla zvídavě mrkla na ostatní a elfka na ni vrhla protivný pohled, pod kterým víla okamžitě posmutněla. „Bude někde tady.“ Konstatoval hobit, který si právě vyhrnoval...

Čtvrtá síň pravdy – třetí část

Třetí část povídky je tady. Hromovládce se spokojeně usmíval. Začínalo se to vyvíjet slibně. Možná že ti letošní Zástupci nebudou taková boží hovádka jako ti předchozí. Pak se plácl svojí božskou rukou do čela až zahřmělo. Málem by zapomněl… Hromovládce luskl prsty. Z nitra hory se ozvalo vzdálené dunění, jak celou cestu, kterou Zástupci zatím prošli, zavalilo padající kamení. Pak se Hromovládce zase spokojeně opřel a sledoval dál. *** Čtveřice se pomalu sbírala ze země. Otřesy probíhající horou je složily na hromádku, přičemž hobitka zůstala vespod. „Co to, kruci,“brblal vílák a hrabal se na nohy, „bylo?“ „Nevím, asi zemětřesení,“ sípěla hobitka zavalená značnou vahou tří těl. „Slezte-ze mě-dolů!“ Elfka s...