Čtyři rasy vhodné k vyhynutí – 3. kapitola

Třetí část povídky je tady. * Jako první se po tom nebezpečném žebříku vydala víla. Byla nejlehčí, ale nikdo si už nepoložil tu neméně důležitou otázku, zdali je také nejšikovnější. „Pravá ruka, levá ruka a pravá noha, levá noha, pravá ruka, levá ruka…,“ snažila se napovídat Vyšší moc. Povzdechla si. Znechuceně odhodila zbytek doutníku kamsi do dáli. Víla se držela jako klíště. Z dálky k ní pronikl hlas: „Levá noha…,“ Aha, pomyslela si, už to chápu! S vítězným úsměvem tedy natáhla pravou ruku. Bum! Prásk! Křáp! Celá jeskyně se zatřásla v základech. Víla zalapala po dechu. S výkřikem na rtech padala do hlubin. „Hm, tady je někdo tak nedočkavý dalších úkolů, že se to rozhodl vzít zkratkou,“ poznamenala lidská žena. Ozval se tlumený dopad a vzlykot. Vyšší moc...

Autor : dne 04/14/2010 | Čtyři rasy vhodné k vyhynutí - D | 0 komentářů

Část třetí – Stezka strachu

Třetí část povídky je tady. Voda je donesla do malého prostoru a odtekla. Mealvin vykašlával vodu z plic a chvílemi to vypadalo, že se zadusí. Nakonec se ale vzpamatoval natolik, aby mohl být podepřen a postaven na nohy. Ze stropu, kde se nalézal otvor, sjel dolů žebřík a oni po něm postupně vyšplhali. Mealvin se pevně držel Cherstiny dlouhé paže, takže se nemusel moc namáhat. Za otvorem ve stropě byla prázdnota, tlačili se na žebříku a nevěděli, co dělat. Chvíli se dívali nahoru a nakonec se Dolnar, který šel první, z hlubokým nádechem chytil okraje a vhoupl se na něj. Svět se s ním převrátil, gravitace zafungovala v jeskyni úplně opačně než ve zbytku hory a on spad na kamennou podlahu. Ostatní viděli, že se mu nic nestalo a pustili se za ním. I s nimi udělal...

Autor : dne 04/14/2010 | Do roztrhání těla a zástavy dechu - D | 0 komentářů