Zkouška posledního rodu – část třetí

Třetí část povídky je tady. Zbývající tři bojovníci odhodili poslední kámen a vklouzli do podlouhlého, ze stran osvětleného tunelu, který byl zakončený bránou s mřížemi, na nichž seděla připevněna destička s bledě modrým symbolem. Tento symbol patřil hobitovi. „Tak myslím vážení, že se vidíme naposledy. Nebyli jste až tak špatní, ale tady víle by mohl někdo ubrat kapku ega. Tož já valím, mějte se jak chcete.“ A hobit se otočila pomalu se odšoural k bráně, kde přiložil svůj kámen k znaku a ta se otevřela. Hobit oněmělý úžasem chvíli stál a zíral před sebe, dokud za ním nezaklapl zámek na bráně. Před ním se opíral žebřík vedoucí dolů do chodeb labyrintu, na něž hobit užasle zíral. Labyrint byl totiž tvořen zrcadly, která házela odlesky a třpytila se, což působilo...