Kamenný strom

Druhá část právě začíná Čtveřice vstoupila do hory a než učinila další krok, hora se opět uzavřela. Víla přitiskla své tělíčko hlouběji do hobití náruče. Třásla se a doufala, že brzy bude po všem. Naštěstí člověk zapálil louči a spolu s princeznou vedl skupinu. Maličká víla se uklidnila, když se mohla soustředit na plamen. Snažila se nevnímat chladné stěny jeskyně. Po několika minutách vešli do vstoupili do jeskyně. Uprostřed stál kamenný strom. Jeho větve byly obaleny krápníky a vypadal, že se každou chvíli zřítí. Na jedné z větví byl připevněm pergamen. Čtveřice k němu došla a přečetla si první úkol. Bývaly doby, kdy slyčný lid uměl vdechnout život stromům či kamenům. Dnes nastal čas, kdy bude třeba ono umění znovu použít. Princezno, je jen na tobě, zda svůj...

Autor : dne 03/23/2010 | Právo žít - N | 0 komentářů

Tisíciletí čtyř – 2. část

Druhá část příběhu právě...

Autor : dne 03/23/2010 | Tísiciletí čtyř - D | 0 komentářů

Zkouška posledního rodu – Část druhá

Druhá část příběhu právě začíná. Všichni čtyři bojovníci právě stáli ve spoře osvětlené jeskyni a lehce vyděšeně koukali kolem sebe. Před nimi nebylo nic než jen malý otvor zavalený balvany a vedle něj ležela na zemi mistička, v níž byly čtyři kamínky a cedulka s nápisem. Rytíř okamžitě přistoupil k cedulce a začal nahlas předčítat: Každému z vás jeden kámen patří a symbolizuje váš rod. Splníte-li lsti a nástrahy pro váš rod uvnitř jeskyní a vložíte kámen do otvoru jemu určenému, váš rod bude i nadále hrdě nosit své jméno na planetě zvané Země. Pokud ale úkol nesplníte, kámen se změní v prach a s ním i všichni členové vašeho rodu. Nyní pozvedněte svůj kámen, jež znamená váš osud. Nastala chvíle ticha a víla pozvedla misku s kameny, z níž si každý vybral ten svůj....

Autor : dne 03/22/2010 | Zkouška posledního rodu - N | 0 komentářů

Za lepší zítra II. – Mlha prokletí

Druhá část Spisovatelského klání právě začíná „To je divné. Odkud se vzaly ty pochodně?“ přemýšlela nahlas Beatriz a udiveně se dívala kolem sebe. „No, to je přece jasné. Prostě… prostě…“ víl se snažil odpovědět něco rozumného, i když absolutně netušil, co dělají čerstvé hořící pochodně v kamenné chodbě, kterou nikdo nenavštívil celý tisíc let. Kráčeli v husím pochodu, ve předu vedla celou skupinku Graciela rázným, pro elfy typickým krokem, za ní, tak, aby jí stačila, poklusávala Beatriz, pak Susannen a na konci byl Ulm, viditelně kulhající a bledý bolestí, ale tak ztřeštěný na to, pomyslela si Graciela, aby si to nechal aspoň trochu vyšetřit a obvázat. I když se ta zrzka sama nabízela! To Graciela nechápala. Ona by oibitovi nepomohla, ani kdyby umíral. Ani kdyby...

Autor : dne 03/22/2010 | Za lepší zítra - N | 0 komentářů

Andělé pláčí

Andělé pláčí, když špatně je nám, andělé pláčí, když připadáš si sám. Nebe slzy roní pro svou zem. Dnes je roní, přijdi ve snu sem. Andělé pláčí, lásku nám dávají, andělé pláčí, když lidé ji odmítají. Ptám se, ptám, proč dnes andělé pláčí, proč, když světlo jde k nám. Redakční úpravy provedla Janel Weil.

Autor : dne 03/21/2010 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů