Vrbový proutek a tématické čtvrtky
S prvním listopadovým dnem přichází čítárna s několika informacemi, o které nechcete přijít. Otevírá se hlasování prvního kola soutěže o putovní vrbový proutek a zároveň se můžete zapojit do nové spisovatelské akce. Ti, kteří sledují Sub Salix pravidelně, jistě zaznamenali, že na začátku měsíce října byla vypsána soutěž o putovní Zlatý vrbový proutek. A protože říjen skončil, otevírá se první kolo celohradního hlasování. Jak postupovat? Pokud vás zaujala některá z povídek či básní, které byly během října v čítárně vydány, můžete jejího autora potěšit a dát mu hlas. Jak na to? V sekci soutěže na hradě rolujte až úplně dolů k podsekci brigád. Tam si najděte tu, která se týká Sub Salix. Do vypracování soutěže můžete vložit až tři díla, kterým byste chtěli udělit...
Poslední sbohem
Jedná se o double drabble, tedy povídku o přesně dvou stech slovech. Slzy se mi vkrádají do očí a netuším, co říct. Koukám na tebe, opřená o protější box a přemýšlím. Proč zrovna ty? Proč ze všech tvorů na světě je to zrovna tvůj osud? Máš mnohem větší cenu než kterýkoliv člověk. Přes čtvrt století jsi lidem věrně sloužila, ale ti, co o tobě rozhodují, jako by na to teď zapomněli. Nebo byli zaslepeni a nerozhlédli se kolem sebe. Nekoukli se na jezdce, z nichž většinu jsi tak trpělivě učila a byla pro ně tím nejlepším učitelem, který jezdec může mít – věrným, svéhlavým koněm. Jenže ty doby jsou pryč a ty jsi zestárla. Už nejsi ta mladá klisna, která cválala ve výběhu. Ne, tvá srst zbělala a černá hříva zešedla. Dolní pysky jsi už nedržela zpříma. Přesto jsi...
Kapitola první: Marlock
Marlock je podnikatel z Irska (alespoň to o sobě říká). Vyrobil a poslal do oběhu dvě počítačové hry. Jedna se dostane do rukou Martymu a Jackovi. Doma to Martyho vcucne do počítače a hned na začátku se pozná s krásnou dívkou Stellou z Anglie. Ta získala druhé vydání hry. Podaří se jim překonat všechny mise a zarazit tak přicházející konec světa?Bylo pět minut před půlnocí. V Central parku bylo prázdno až na jeden zamilovaný pár. Těsně nad zemí se snášel mlžný opar. Tato romantická atmosféra vylákala tyto dvě hrdličky na noční procházku. Nebyla to jen romantická atmosféra, měla v sobě i něco hrůzostrašného, co by jen málokdo dokázal popsat. Zamilovaný pár se usadil na lavičku. Muž se rozplýval nad svou vyvolenou, ale ta si ho nevšímala. Upírala svou pozornost do...
Občas
Občas se někdo ptá: Proč to děláš? Občas si někdo říká: Děvče, ty se máš! Občas to nevypadá dobře, avšak ty jsi tam nahoře. Občas to jde špatně, však nemáš se tak hrozně. Občas se však dějí věci, špatné, či dobré? Občas se láska objeví, či múza básníka políbí. Občas se ti žije zle, však dokud je naděje, všechno tvé zas žije. A to, co vzniklo zaniká. Občas zase vyjde ven, stejně jako nový den. Občas se však stane…
Tmavomodrý květ
Historický kontext: Romantismus, Německo – poezie modrého květu. Květ je symbolem životního snu, všeho po čem toužíme a čeho chceme dosáhnout.Snad říká se: „Ten život je jen jmění, práce, nervy a krutost jakbysmet.“ Avšak tvrdím, tohle život není, ten můj je tmavomodrý květ. Říkejte si kdo chce co chce, já jsem však jak Salome, svůj květ si najdu přece lehce, ať už rychle nebo ne. Jen vyzývám vás, kamarádi, pozdvihněte oči své, neb kvítky se vám posmívají rovnou – přímo před nosem.
Red Rose – první část
Ahoj, jmenuji se Sydney. Je mi 17 a bydlím Applewoodu, malé vesničce nedaleko Londýna. Ve středověkém světě existuje jedna utajená skupina lidí, kteří si říkají Alchymisté. Míchají lektvary, uzdravují lidi a pomáhají všem v nouzi. On vlastně za zástěrkou vašeho středověkého světa existoval ten náš. A nejen v Applewoodu. Na celém světě je plno takových utajených městeček. Lidé nám ve skutečnosti nevěří, považují nás za podvodníky. Avšak nevěří ani na elfy, skřítky a, jak oni říkají, ježibaby. Ale všichni tito existují. Jediný, kdo se za Alchymistu jen vydává, je jeden podvodník jménem Jeffery Ingham. Je to černovlasý muž středního věku, který nosí na levém oku monokl. Jeffery je synem známého kováře, nejbohatšího muže v našem městečku, a před lidmi se prezentuje...
Prosím!
I když je plno dalších básní, co vyjadřují pocity, jsou i epické básně k mání, ale silnější jsou city. Je to skládanka ze slov, hádanka beze slov. Jsou v ní jen myšlenky, které proudí duší. Náš duch je velmi cenný, je-li čistý a náš smysl bezejmenný čeká všude místy. Počítáme dny, které rychle plynou, sníme krátké sny, které nás jen minou. Jsme slepí a hluší, naše mysl lpí, vše ji ruší. Snaha, moudrost, učení. Smutek nás kdy přepadne, pláč a ranní ruch, brek nás snáze napadne jak hejno rudých much. Nepustí se, nenechá nás, rozpustí se, vynechá vás? To ví jen naše mysl, je to jako sen, nic z toho nemá smysl, nechte mě jít ven…...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
