Zpět do Bradavic
V březnu 2011 byla vypsána soutěž „Velmi potterovský muzikál?“, kde měli soutěžící přeložit a zveršovat text písničky Going Back to Hogwarts (z dílny StarKidu), čili úvodního songu celého A Very Potter Musical. Soutěž byla rozdělena na tři části: na přeložený text písně do češtiny dle originálního děje, dále verzi pro naše poměry a poslední částí bylo píseň zazpívat s našim textem. A autor zde zveřejnil druhou část – tedy tu pro Hogwarts Online. První a druhý díl AVPM si můžete pustit zde: první druhýZpět do Bradavic Doma ve svém pokoji sedím, na registraci se těším a pilně vyčkávám jak na jaro tulipán. Už se šíleně těším, až ten odkaz spatřím a pomocí něj se ke kouzlům dostávám. Ano, už aby to bylo; proroctví se naplnilo! Všechny přijalo. Na...
Andělské sny
Cesta, ta je klikatá, ale nikam nevede, řekni mi, proč jsme čím dál, tím víc od sebe. Rozum tě na scestí zavede, je to jako kolotoč, který vede do nebe. Schod po schodu šlapeš dál, nevíš, co tě čeká, nejistota s dalším krokem tě pořád více leká. Ale pak ho uvidíš, tlukot srdce ucítíš, mluvit už zas neumíš a najednou už rozumíš. Před sebou máš anděla, co tě do náruče veme, poví, že nechce nic, jen tebe. Připadáš si jako v ráji, ale zas tu něco nehraje. Pak najednou se probudíš a realita vyhraje. Své sny bys chtěla prožít, ale nemáš na to sílu, osud ti ji sebral a nechal místo srdce díru. Ale tak to už má být, musíš to místo zacelit a naučit se sama žít. Naučit se nebrečet pro toho, kdo ti všechno vzal, víš, musíš to vydržet, vždyť život jde...
Do poslední kapky 1.
* Pokojem čpěl zápach krve. Podívala se na své dlaně. Pozdvihla je k očím a sledovala krev temně rudou jak divoké růže. Pomalu se srážela. Byl to jediný důkaz o jejím činu v oné místnosti. Připálila si cigaretu a prkenně přešla k umyvadlu. Voda mísící se s její vinou zrůžověla. Všechno smyla. Do poslední kapky. *Její tichá postava tiše nutila své ruce vyťukávat devítimístné telefonní číslo objevené v inzerátu v denních novinách. Měla toho dost, a přestože uvnitř znala pravdu, chtěla si být jistá. Chtěla ho vidět, vidět při tom. Nalhávala si, že to je jen iluze, nevinné cukrování. „Ano, tady Melanie Stripsonová,“ odpověděla mužskému hlasu uvnitř sluchátka. „Měla bych pro vás zakázku…“ * O několik minut později se natáhla pro svoji...
Ty
Slzy mi po tvářích stékají, na tebe vzpomínám. Tolik jsme toho zažili, tolik se toho přihodilo nám. Ty časy už odešly. Ty tu pro mě už nejsi.
Vrbový proutek – říjen
Vítěz říjnového kola soutěže čítárny pod vrbou je už znám. Kdo se jím stal? Čtěte dále. Od prvního do patnáctého listopadu probíhalo hlasování, kdy všichni obyvatelé hradu mohli zvolit v říjnu vydané dílko, které je nejvíce oslovilo, a poslat mu svůj hlas. Takto jste mohli vybrat až tři příspěvky, ten první získal body tři, druhý dva, třetí jeden. A pak byl sestaven žebříček vítězů. Jak celé hlasování dopadlo? 1. místo – Svět Jiných – Siny de Sorrow 2. místo – Kapitola první: Marlock – Petr Soukup 3. místo – Poslední sbohem – Elizabeth Gibsonová Další nominovaná díla: Řeka v Tobě teče (Nicholas McElen), Slzy pro polštář (Kristie Smithová), Na to se pije nejlépe (Kalira Sionská), Jak psát drabble (Bilkis Blight), Tmavomodrý květ...
Barbara Ellen
Balada o Barbaře Ellen, známé také jako Allen nebo Allan – lidová balada z krajů Skotska či Anglie.Stalo se tak v máji milostném, když zelené pupeny rašily, milý William umíral na smrtelné posteli z lásky k Barbaře Ellen. Poslal za ní služebné vozem, na místo, jež obývala měsíce, říkajíc nyní k jeho loži přijít musíte, pokud Vaše jméno jest Barbara Ellen. Tak pomalu a pozvolna vstala poté, a pomalu šla nocemi za ním; a jediná vyřčená slova k němu: „Mladý muži, myslím, že umíráte.“ Jak tak procházela každým polem, zaslechla umíráčku zvonění. A s každým krokem bylo těžší říct na ní, jak odvážná Barbara Ellen. Matka, matička postel ustlala, krásně dlouhou a hladkou, sladký William umřel dnes, v noc krátkou, a já pro něj umřu zítra. Pochovali ji na...
Red Rose – druhá část
Ahoj, jmenuji se Sydney. Je mi 17 a bydlím Applewoodu, malé vesničce nedaleko Londýna. Ve středověkém světě existuje jedna utajená skupina lidí, kteří si říkají Alchymisté. Míchají lektvary, uzdravují lidi a pomáhají všem v nouzi. On vlastně za zástěrkou vašeho středověkého světa existoval ten náš. A nejen v Applewoodu. Na celém světě je plno takových utajených městeček. Jak jsem předpokládala, voda byla doplněna a kněz se šel převléknout. Dolila jsem tedy zbytek vody a rozběhla se ke dveřím do naší části. Vtom jsem za sebou zaslechla kroky. Neohlédla jsem se a vběhla do dveří. Hlasitě jsem je přibouchla a bez dechu doběhla do naší pracovny. Nikdo v ní nebyl. V osm už mají všichni nějakou práci. Položila jsem dřevěnou vázu na stůl, dala na ní taktéž dřevěné víko...







