* Úplňkové čtení 06/18 *
Milí čtenáři čítárny Pod vrbou, je mi velkou ctí, že Vás mohu takto pozdravit z pozice šéfredaktorky Sub Salix a děkuji za důvěru profesorky Lilien i vedení školy. Zároveň chci moc a moc poděkovat všem mo(u)drým, fialovým i jinak barevným za podporu a příjemné ohlasy, kterých se mi dostává. Vynasnažím se Vaši důvěru nezklamat. * Jak všichni víme, úplněk je magická noc. Ten dnešní v sobě navíc snoubí síly Raka i Kozoroha, nabádá nás, abychom se soustředili na to podstatné, co v životě máme. Věnujme pozornost své rodině, svým blízkým, mějme srdce otevřená. Nechť je čítárna zázemím, kde nabíráme sílu a čerpáme inspiraci, kde vždycky potkáme nějakou spřízněnou duši. Ohledně čtiva, které bych Vám pro dnešní úplněk doporučila, pokud jste si ještě nestihli přečíst...
Valentýnská báseň pro Andřinu krysu
Floki, Floki, kryso milá, komu by ses nelíbila, žes prý frajer – no to se ví, tvrdí jen lidé bláhoví. Pravda je však zcela jiná, žádné mládě – tvoje vina. Neplodnosti ty jsi král, byť opak by sis jistě přál. Nezbývá než zavřít krám, ty bez potomků umřeš sám. I přesto Floki, Floki, zlato, …nevlítneme na to? Tvoje Tamagotchi
Stále ťa milujem – 7. kapitola
Alex bol mimo celé štyri dni. Lou to ťažko niesla, no ešte horšie na tom bol Mariano. Chodil ako telo bez duše, nejedol, nespal. Celé dni trávieval zatvorený vo svojej komnate a odmietal sa s hocikým rozprávať. Dokonca si odpustil nepríjemné narážky vždy, keď okolo neho Lou prešla. O týždeň ho Dalia konečne prepustila z nemocnice. Netvárila sa nadšene. Nikdy nechápala tyto ich zabijácke pudy, preto, keď si Edwarda brala, bola rada, že bol iný. Lenže teraz jej to tak neprišlo. I keď jej Lou povedala, že Edward ich nedokázal zabiť, trvala na svojom. Najprv plakala, keď jej napadlo, že namiesto Alexa tam mohol ležať Edward, no nakoniec sa smútok premenil na hnev. „Už ste sa pozreli na ten spis?“ opýtal sa Alex, keď všetci sedeli v Alastairovej pracovni. Lou...
Stále ťa milujem – 6. kapitola
Keď sa Alastair s Marianom vybrali do Sanu, Lou sa rozhodla, že sa porozpráva s Alexom. Chcela vedieť pravdu o tom, ako je to medzi ním a Marianom. „Môžem?“ opýtala sa ho, keď ho videla sklesnuto sedieť na posteli v jeho izbe. Prikývol, no vôbec nejavil záujem o jej osobu. Pohľadom hypnotizoval stôl pred posteľou, na ktorom bolo položených pár kníh. Zvyčajne to boli zaujímavosti a fakty, ale aj detektívky a trilery. Lou sa posadila k Alexovi a zobrala do ruky vankúš, ktorý následne objala. Chvíľu obaja mlčky sedeli, až ticho preťal Alexov skleslý hlas. „Prečo si prišla?“ opýtal sa jej, no nedokázal sa na ňu pozrieť. „Chcela som sa ťa niečo opýtať,“ povedala. Alex vôbec nedal najavo, že by sa s ňou chcel rozprávať. Jeho vnútro horelo. Nedokázal poriadne rozmýšľať,...
* Letní slunovrat *
Letní slunovrat. Litha. Nejdelší den a nejkratší noc. Období, kdy je příroda nejvíce plná života, na vrcholu svých sil. Svatojánský rej, kdy se pálí ohně a světy se propojují. Čas vody, která očišťuje a také přináší změny do našich životů. Čas, kdy zároveň s vodou odplouvá to, co už do našeho života nepatří, a zároveň připlouvají nové příležitosti, nové výzvy, nová dobrodružství… I pro naši čítárnu se s letním slunovratem začíná psát nová kapitola jejího příběhu, která zvolna připlula jako další vlnka po hladině jezera. Něco končí, něco začíná, vrba se loučí a zároveň vítá další stránku. Slunovraty mají kořeny v dávné minulosti, tak jako naše prastará vrba, pod kterou byla zřízena čítárna Sub Salix, jež nás do svých svitků nechá nahlížet už také nějaký čas....
Jen tak se toulám
Báseň od Annyi Liddle – příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou. Jen tak se toulám jarním dnem Neprší a krásným snem je, že tu jsem… Mohu se smát, utíkat, řvát Mohu i plakat, vzdychat a vlasy vlát… V tom krásném ránu jarního slunovratu… Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Stretnutie v lese
Báseň od Cassandry Aurory Nottovej – příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou. Pot mi steká po chrbte a slzy po tvári, a pri ohne stoja grácie tri. Dym mi ide do očí a ja strachom mlčím, hádam mi pomôže mať či otčim. Predo mnou výjav z knihy, na lúčine sú víly a ja – polotuhý. Nemal som v túto čarovnú noc sem ísť, kiež by som len mohol v pokoji odísť.0 Táto noc nedopadne dobre, myslím, že osud so mnou poriadne vybabre. Mal chlapec pravdu prevelikú, našli ho mrtvého vedľa...







