Hvězdy
Autor: Denisa Dragonová Laura byla malá holčička. Moc malá. Dokonce ještě menší než ostatní holčičky. A přesto se cítila býti mnohem větší než všichni ostatní. Nikoli výškově nebo šířkově, ona se cítila obrovská úplně jinak. Jen si myslela, že je moc na očích, že je na ni zkrátka moc vidět. Měla pocit, že se nemůže za nic a za nikoho na světě schovat. K tomu všemu jí připadalo, že všichni existují jenom pro ni. Připadalo jí, že jsou tu všichni jen pro ni a zároveň proti ní. Vše se dá shrnout tím, že byla duševně nepatřičně veliká. Ale tomu všemu najednou měla býti učiněna přítrž. Ten večer. Ten večer, který se zdál býti tím vůbec nejvšednějším ze všech všedních večerů, které zažila. Lehnout si šla s tím, že den už skončil. S tím, že něco výjimečného už nemá nárok...
Válka
Autor: Natally Daley Zázraky se všude dějí, lidé si své přání přejí. A když padá hvězda, vidí ji až z města. Letí, letí, kdoví kam, já si tam na ni počkám. Donutím ji splnit přání, ať nás celý život chrání. Před těmi, co špatní jsou, své hlouposti se jen smějou. Pravda je to odvěká, válka všechny vyleká. Prosím všechny s mocí, bojujte se vší bojovností. Chraňte nás, co nejlépe to jde, nenávist už mezi všemi koluje. Za chvíli už z toho bude třetí světová, horší, než kterákoliv jiná. Za mír se modlíme, spor za hlavu hodíme. Bude nám všem líp, to stoprocentně vím. Dejte na radu mou, ať vás...
Dívka, která se ztratila v čase
Autor: Anonymní Příběh je o dívce, která právě nastupuje do druhého ročníku střední školy. Je to tichá a nevýrazná slečna. Moc kamarádů nemá, až na svou věrnou přítelkyni Elišku, která je její nejlepší kamarádkou tak dlouho, že už si nepamatuje, kdy se vlastně seznámily. A není právě v tom ten háček? Nechybí ani špetka romantiky. Příběh by mohl zajímat romanticky založené, ale uzavřené slečny. I. Moje ráno je ve stylu autopilota. Jako první opláchnu obličej, dávám si záležet na opuchlých očích, pak zamaskuji kruhy pod nimi. Rozčešu vlasy. Pak následuje oblečení, dlouhý rukáv čehokoliv, černé kalhoty. Čtyři hluboké nádechy a mířím do kuchyně. Dostanu polibek na čelo od mámy. Usměju se. Hodím do sebe snídani. Venku je chladno, přitáhnu si bundu co nejtěsněji k tělu...
Halloweenské horůrky – Přízrak
Její příjezd byl nečekaný. Nikdo ji nezval a ona se sem přesto vetřela. Neotevřít domovní dveře, ani bych netušil, že tu je. Zarazil jsem se s rukou na klice a dokázal jen zírat. Nádherná a děsivá, vznášela se na zápraží. Otřásl mnou náhlý chlad, chtěl jsem před ní couvnout, zaprásknout dveře a několikrát otočit klíčem. Nemohla by ke mně. Alespoň doposud se jí to nikdy nepodařilo. Čekal bych v bezpečí svého domu a ona by zmizela. Zatím zmizela pokaždé. Stejně neohlášeně. Kdybych neodkládal vše na poslední chvíli, nemusel bych dnes vůbec opouštět dům. Jenže ten zpropadený dokument na mě čekal už moc dlouho a zítra jej trpělivost opustí. Stál jsem na zápraží a díval se na… částečně i skrze ni. Nehýbala se. Vyčkávala. Límec kabátu jsem si ohrnul vzhůru, jako bych si...
Halloweenské horůrky – Emily Moonová
Probudila se v temném lese uprostřed mrazivé noci. Nepamatovala si, jak se tam dostala nebo proč tam je. Vzpomínala si jenom na ten podivný šramot, který se ozýval za oknem. Pamatovala si, že se šla k oknu podívat, odtáhla záclonu a… Pak už vůbec nevěděla, co se dělo. A teď tady ležela na ledové zemi pokryté bílým jinovatkovým potahem, se stromy kolem ní cloumal prudký vítr a tma kolem byla zcela neprostupná. Překvapivě ale necítila chlad, ačkoli na sobě měla jen pyžamo a svetřík. Pokusila se vstát, ale přitom se rukou opřela o louži něčeho mokrého a teplého. Krev?! Vyděsila se. Znamená to snad, že je zraněná, je to její krev? A když ne, tak čí tedy? Připadala si čím dál zmatenější. Instinktivně se vsedě schoulila, ačkoli žádnou zimu ani v nejmenším necítila....
Halloweenské horůrky – Veronica Narcissa Williamsová
V domě se citelně ochladilo. Z pokoje v podkroví vykoukla blonďatá hlava, trup a nakonec i zbytek dívčího těla, cosi nevrle poznamenala na adresu svého sourozence a jeho nekompetentnosti zavírat okna, načež se s dupotem rozešla chodbou. Klouby jí bělely z toho, jak zatínala ruce v pěst, ale jakmile došla k otevřenému oknu, pookřála. Skoro se zdálo, že okno bylo jen špatně zavřené a silným průvanem se otevřelo. Skoro. Dívka věděla, že okno zrovna po příchodu ze školy zavírala. Nebo ne? Na schodech to zavrzalo. Ozvalo se krátké skříp a šoup, doprovázené pomalými kroky někoho či něčeho, pod jehož váhou schody naříkavě skřípaly. Nebo že by okno přeci jen špatně zavřela? Teď si vlastně uvědomovala, že ji při zavírání určitě něco vyrušilo. Byl to snad zvuk tříštící se...
Halloweenské horůrky – Calla Torová
Seděla jsem v autobuse a četla si. Jela jsem k babičce, zrovna byl Halloween. Ten den v roce, který tak nesnáším. Všichni blázní jen kvůli tomu, aby neměli na dveřích vajíčko. Nechápu to. Autobus zastaví a někdo nastoupí. Nevěnuju mu pozornost. Pokaždé takhle někdo přisedá. A tak si dál čtu. Autobus ale nezastavil na další zastávce, projel ji. Tak si říkám, asi tam nikdo nebyl, nesledovala jsem. Další zastávka, nezastavuje. To už mi připadlo trochu divné. Sklopím tedy noviny a rozhlédnu se. Najednou vzadu v autobuse vidím postavu s plynovou maskou. A ucítím plyn. Více si z toho nepamatuji, jen tohle, omdlela jsem. Vzbudím se v tmavé místnosti. Všude tma a jsem spoutaná. Ale ne tak, abych měla ruce a nohy za zády, jinak. Okovy na zeď. Visím ve vzduchu. Na zemi je...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
