Radostné maličkosti
Každý čas je vhodný k radosti. Radost z maličkostí dokáže projasnit náš den. Každý východ slunce přináší novou naději. Když sluneční paprsky zahalí zem do hřejivého objetí. Bez nich by našim očím zůstalo skryto, jak jaro otevře jabloňová poupata, léto ozdobí stříbrnými jiskrami každou vlnku, podzim jedinečně zbarví každý lísteček a zimní větřík zavíří sněhovými vločkami, jako by to byla jen bělostná peříčka. Na všem, co se děje kolem nás i nám samotným, lze najít něco dobrého. Na všem. Možná, že to není vidět hned, ale pozorné oči časem vypátrají důvod k radosti. Radujte se! A projasníte den i jiným. Redakční úpravy provedla Helenia...
* Tajemné město otvírá své brány *
Kdesi za řekami a horami se nachází tajemné město. Kdo se v něm ocitne, může se pohybovat skrze čas. Pokud se Vám poštěstí a najdete dveře do tohoto města, platí zde jediné pravidlo. Můžete procházet časy minulými. Setkávat se s osobnostmi, které v tomto městě žily. Zažívat události, které byly pro město určující. Ale nikdy nesmíte vstoupit do časů budoucích. Jen jednou to tajemné město dovolilo a od těch dob lituje… Následující měsíc bude v čítárně vycházet navazující série stoslůvek, každý den jedna. Drabbles z pera zakladatelky naší čítárny, Eillen McFir Elat, byla původně sepsána pro mudlovskou akci známou pod názvem DMD – Duben Měsíc Drabble. V příběhu budete mít možnost nahlédnout do jednoho existujícího města a projít si jeho tajemnou část. V příběhu...
Say it to my face
Co se odehrává v hlavě někomu, kdo si jednoho dne uvědomí, že přestává cítit to, co dříve cítil? Povídka je inspirovaná písní Say It To My Face od Maty Noyes. Zabouchla za sebou dveře, pověsila kabelku na háček, klíče hodila na poličku. „Jsem doma,“ zavolala do obýváku, aniž by i jen nahlédla do dveří. Zvedla si rozpuštěné vlasy a několikrát zacloumala lemem halenky na šíji, aby usušila kapky potu. V koupelně si umyla ruce a otřela si koutky očí. Při pohledu do zrcadla se na okamžik zastavila a sledovala onu unavenou tvář. Kdy takhle začala vypadat? Došla do obýváku a naučeným pohybem políbila přítele na tvář. Věnoval jí široký úsměv a hned začal něco povídat, na což odpovídala v režimu autopilot. Po chvíli se znovu začal věnovat práci. Posadila se do křesla,...
Booth – část 2.
„Neotvírej. Prosím. Teď ne,“ zaškemral Ethan. Jako kdyby to bylo potřeba. Splnila bych mu jakékoli přání. Ale klepání se ozývalo dál. „Jen chvilku,“ zašeptala jsem mu do ucha a s příslibem věcí budoucích odešla otevřít příchozím. Tak jsem taky udělala. Už vzápětí jsem toho měla hluboce litovat. „Sakra.“ Proč jsem si raději uši nevyškrábala! Při pohledu na ty dva mi doslova ztuhla všechna krev v žilách. Sotva jsem se zmohla na krátké zvolání: „Zlatko!“ Ethan mě znal dokonale. Od každé malinké pihy až po nervózní protáčení snubním prstýnkem. Proto velmi rychle pochopil, že manželské radovánky musejí počkat, a začal se urychleně oblékat. Ale tu naprostou paniku v mém přiškrceném hlase by rozpoznal každý. Ano. Dokonce i naprostý sociopat. Třeba jako tady Darius. Ten...
* Žánrové drabblování – konec! *
Milí stoslůvkoví pisálci, drazí čtenáři a návštěvníci Sub Salix, od 1. do 30. října zápolili hradní milovníci drabbles s nejrůznějšími žánry a formami, v nichž měli za úkol sepsat vždy každé tři dny jedno drabble. Celkem proběhlo deset kol, tedy deset drabbles, každé jiné. Do klání se v jeho průběhu zapojilo 49 úžasných autorů, někteří pod svým jménem, jiní využili možnosti ukázat svá drabbles světu anonymně. Celkově jste poslali ke zveřejnění neuvěřitelných 222 drabbles, vskutku magické číslo, jen co je pravda! Zdatní matematici mezi Vámi už jistě přišli na to, že to je v průměru 22 a kousek drabblete na jedno kolo. Nejlépe se Vám psal dopis, nejhůře pak šlo básnění… Nu, na tom zapracujeme zase příště! Kolem a kolem se však sešla spousta kvalitních...
ŽD10 – Návštěva
Drabble v žánru fantasy Oprýskané pouliční lampy vrhaly do pokoje jemné světlo. Stíny klouzaly po stěnách, po nábytku, po rysech jeho tváře. Seděl na staré prohnuté pohovce a se zamyšleným výrazem na tváři zíral na své spojené mozolnaté prsty, než pohled zvedl. „Takže mě chceš odtáhnout do pekel?“ „Prosím tě,“ odfrkl si téměř pobaveně a protočil oči. „Co tě přivedlo k tomuto geniálnímu závěru? Byly to mé rohy nebo to, že jsem nepřišel dveřmi?“ Zaťal pěsti. „Tak co chceš?“ Na okamžik odhalil řady špičatých zubů a procedil skrze ně rozladěné zasyčení. „Zachránit lidstvo.“ Nečekal na odpověď, zaťal drápy do nechráněného ramene a roztočil svět. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD10 – Závěrečná zkouška
Drabble v žánru fantasy Slunce zapadalo za obzor a z řeky počaly vystupovat první cáry mlhy. S každou hodinou se přibližoval onen okamžik, který rozhodne o mém dalším setrvání ve společnosti kněžek. Dnešním dnem bylo mé studium na kněžku považováno za dokončené. Zbývala jen poslední zkouška. Ta ze všech nejobtížnější. Projít mlžným závojem. Po celém společenství se vyprávěly legendy o mladých dívkách, které v závěrečné zkoušce neuspěly. Zda za tím byla nezkušenost, či chyba v provádění obřadu, to nikdo nevěděl. Dívky zmizely a zůstala po nich jen mrtvá těla, jež se našla v bažinách. A nyní přišla řada na mě. Buď uspěji, nebo zahynu. Redakční úpravy provedla Áine...







