Noc hrůzy
Je na čase se přikrýt dekou, zhasnout všechny svíce a na chvíli se ve společnosti bobříka strachu a slečny Melisy Pestré začít bát… -*- Byla jasná letní noc a desetiletý Max se v televizi zrovna díval na pohádku. Sice by raději koukal na něco drsnějšího. Přece jen chodil už do čtvrté třídy a dávno nebyl žádným miminem. Jeho maminka o tom nechtěla ale ani slyšet. Nic jiného mu tedy nezbylo. Nesouhlasil s tím. Vzdoroval jí. Nebylo mu to však nic platné. A jediné čeho tím dosáhl, bylo to, že ho naštvaná maminka poslala do pokoje. Nebyl tam sám ale moc dlouho. Chvíli na to se totiž otevřely dveře od pokoje a stála v nich jeho maminka. Podívala se na Maxe a řekla: „Když si myslíš, jak velký jsi kluk. Můžeš mi to teď dokázat. Právě mi volal totiž můj šéf, že mám...
Hlas srdce
Dovolte mi představit vám dalšího z řady lovců. Slečna Indris Elwinor bez zaváhání ulovila bobříka cizích světů. -*- Diane pomalu otevřela oči. Byla překvapená tím, že vůbec dokázala usnout, protože po velkou část noci se jen neklidně převalovala na lůžku. Nebyl to nijak vzácný jev, protože i když starší kněžky doporučovaly adeptkám, se před zkouškou dostatečně osvěžit spánkem, málokterá dívka mohla usnout. Na to byla pro ně zkouška příliš důležitá. Diane se ve vzpomínkách zatoulala o několik roků nazpět. Byla jen malou holčičkou, když byla rodiči přivedena na tento posvátný ostrov, aby se stala kněžkou. Na rodiče si již téměř nepamatovala, jejich tváře s postupujícími roky vymizeli z její paměti. Její rodinou se stalo společenství žijící na ostrově Asger. Život...
Hajný a jeho těžký den v lese
Přijde vám, že jste se málo zasmáli u příběhů? Třeba vás rozesměje slečna Marisa Missy Moon se svým uloveným bobříkem smíchu. -*- Jednoho krásného rána se hajný Jiránek probudil a šel jako vždy na prohlídku po lese, jako to dělával vždycky. Samozřejmě, že při těchto obchůzkách měl vždy s sebou svého psa Azora. Zabalil si s sebou brašnu s jídlem a pitím. Kdyby tušil, co se mu dnes přihodí, do lesa by se určitě nevydal. Po pár minutách obcházení se opřel o strom a rozhodl se, že si trochu odpočine. To však neměl dělat. Jen co zavřel oči a lesem se začalo rozléhat chrápání, připlížila se k němu lesní zvěř, a když zjistila, že hajný usnul tvrdým spánkem, začala mu vyvádět lumpárny. Zajíc spícímu hajnému sundal...
Špatný den
Poprvé se do hledáčku dostal i bobřík volnosti. Kdo ho však ulovil, to netuší. Opět se jednalo o maskovaného lovce. -*- Mladá dívka se posadila na hradby a koukala se na přírodu před ní. Domů jít nemohla, nevěděla co tam na ní čeká a tak se rozhodla jít na toto místo. Snažila se ignorovat opilé lidi kolem sebe a snažila se nemyslet na to co vše se během dne událo. Chtěla jen sedět a vnímat přírodu. Nešlo to. Seděla a poslouchala pokřiky, ať skočí když chce. A tak jí vyskočilo v mysli proč by vlastně neskočí? Zahleděla se na přírodu a zamyslela se. Po značné chvíli slezla z hradeb a zakroutila nad sebou hlavou. Nevezme si život kvůli jednomu špatnému...
Rekapitulace třetího kola lovu bobříků
Třetí kolo lovu literárních bobříků skončilo. Vzhledem k nadále vysoké účasti literárních lovců bude zvážen nový styl vydávání, kdy by zřejmě docházelo k zveřejňování dvou bobříků v průběhu jednoho dne. Proto prozatím nejsme schopni říct, kdy dojde k prvnímu vydávání bobříků ulovených v třetím kole. Ale nebojte se, o příběhy rozhodně nepřijdete. Zajímá vás, jaká byla účast? Tak jako v předchozím kole se zdálo, že účastníci v lovu polevují. Avšak oni jen sbírali sil a vyrazili poslední den do společného lovu. Celkem se třetího kola zúčastnilo 31 odvážných lovců a lovkyň. Naneštěstí máme i prvního neúspěšného lovce, kterému se nepodařilo dodržet základní podmínky pro ulovení bobříka veršů. Moc nás to mrzí, ale doufáme, že daný účastník zůstane lovu věrný a pokusí...
O bobříkovi aneb jak k mytí uší přišel
Slečna Noah Limbardi se rozhodla jako prvního získat bobříka spánku. (chybou administrace byl původně ohlášen jako bobřík toulavých bot) -*- „Když jde malý bobr spát, tak si uši myje rád. Víte ale, jak to celé začalo?“ maminka seděla na stoličce, s knihou připravenou v ruce, uši dvou dětí vystrčené zpod přikrývek. „Že ne? No, tak o tom vám dneska povím jednu takovou pohádku!“ Děti se v postýlce šťastně zavrtěly a maminka se dala do vyprávění. „Ve světě daleko předaleko, kde slunce vychází na západě a zapadá na východě, kde ptáci létají pozpátku a kde měsíc má modrou barvu, žila jedna malá bobří rodinka. Táta bobr byl vzdělaný úředník, kontroloval, jestli jsou všechny přehrady správně postavené. Maminka bobřice měla pak práci na druhé straně řeky – ta zase měla na...
Až přijde první sníh
Bobřík sta chvil nemá v prvním kole ani chvilku klidu a je loven jedním účastníkem za druhým. K dalším úspěšným lovcům se může řadit i slečna Gita Hrdličková. „Vrátím se, až přijde první sníh,“ řekl mi. Odešel a od té doby stále čekám. Už kolik zim mezitím proběhlo, ale já pořád ještě neztrácím naději a věřím, že se opravdu setkáme. Až přijde ten pravý rok, vždyť tady sněží pravidelně každou zimu. Bylo mi jasné už tenkrát, že se vydává na dlouhou cestu s nejistým koncem. Někdy mne přepadnou černé myšlenky a pomalu ztrácím naději, jindy ale jinovatka pokryje trávník a já už hledívám k obloze, jak se kupí mračna. Mohlo by to vyjít tentokrát. První letošní sněhové vločky putují k zemi jako pápěří a on… On...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
