Trpělivost
Z pera anonymního autora. -*- Sedím, nohy mi klimbají, koukám se do stříbrného potoka. Uvědomění. Jako malý jsem pracoval na poli a škola byla pasé. Stonala mi maminka, převelice jsem se o ní staral, seč sám jsem neměl žádné síly- fyzická dřina není legrace. Když odešla, smutkem jsem se utápěl a žil prací. Mé tělo chřadlo, uvadalo, mizelo… Chtěl jsem co nejlepší život. Nestačí však jen doufat, ale i dělat- a já si za tím šel. A tak jsem tady. U řeky, v zádech s vysněnou dívkou na malé farmě, kde spolu hospodaříme. Trpělivost růže přináší, bez píle není úspěchů, bez víry zase dobrého konce.
Podvod
Z pera Vilji Carrie Dechant. -*- Hrnčíř trávil celé dny v dílně a trh byl věcí jeho ženy. Když ta porodila jejich prvorozeného, musel na trh sám. Cestou ho potkal pekař na svém voze, svezl ho a celou cestu s ním rozprávěl a bavil ho veselými historkami. Když zboží prodal, procházel trhem a našel pekařův stánek. Lidé mu nadávali a tvrdili, že je zloděj. Hrnčíř se dobrého pekaře zastal. Schválně nakoupil u něho koláče. Pekař děkoval, v očích slzy mu stály. Žena plesala, jaké krásné pečivo nakoupil a do koláče se pustila. Ale ouha, uvnitř jen velká díra. Darebák pekař těsto vyhnal droždím, aby lidi...
Píle
Z pera Theresy Meyers. -*- Jako každý jiný Havraspárec, byl i tento pilný, ovšem svou pílí často převyšoval ostatní. Nijak se tím nechlubil a rád ostatním s čímkoli pomohl, ovšem jeho píle mu vždy růže přinesla. Ať již za ním přišel Nebelvír, Zmijozel či Mrzimor, všem rád pomohl. A jediné, co mu v tom doopravdy pomáhalo, byla píle. Pilně vypracovával své úkoly, vždy poslouchal výklady učitelů. A právě díky jeho píli dostávalo mnoho studentů lepší známky, než kdyby jej nepožádali o pomoc. Píle nebyla jeho jedinou ctností, ovšem byla tou nejvýraznější. A také byla i tou, která mu pomohla najít si několik velmi dobrých...
Lenost – ráno
Z pera anonymního autora. -*- Karin rozespale zamžourala. Vstávat takhle brzy je proti ženevským úmluvám, mumlala si pro sebe. Snažila se sesumírovat, co ji vlastně čeká. Napřed musí odhrabat cestičku k popelnicím, aby zase Řezníčková z druhého patra neměla řeči. Potom vyvenčit Ollieho. Nachystat snídani. A pak… Pohlédla do černočerné tmy za okny. Nepříjemně vtíravý vnitřní hlásek ji začal nabádat – co by se stalo, kdyby se na všechno prostě vykašlala? Řezníčkové řekne, že zapomněla, se nezblázní. Se psem může jít za pár hodin Bětka – stejně psisko spí jako dudek – a v práci se vymluví třeba na ten covid… Karin se slastně převalila na druhý...
Spravedlnost
Z pera Princess Star. -*- Betty seděla u stolu ve svém pokoji ve škole čar a kouzel v Bradavicích. Na pergamen právě sepisovala pojednání o bršlici kozí noze, domácí úkol z bylinkářství, který jim zadala profesorka Aki san Marino. Byla už téměř na samém konci, už jí zbýval jen nákres byliny. Jak ale nákres zhotovit, když Betty nevyužila ani jeden den, aby si bršlici šla prohlédnout do školních skleníků? Chvíli si pohrávala s myšlenkou, že nahlédne do vypracování svých spolužaček. Jedno z nich dokonce leželo na stole přímo vedle toho jejího. Spravedlnost jí to ale nedovolila. Výkres proto raději vynechala a paní profesorce napsala...
Obžerství
Z pera Mintaky Orionis. -*- Rakev s jejím tělem nemohli čtyři urostlí muži ani zvednout, natož důstojně odnést k vykopanému hrobu. Vážila skoro dva metráky. Z jejího pohřbu se stala obecní fraška. Přes tři měsíce věděla o tom, že ji tělo požírá rakovina, ale nezměnila ve svém životě nic. Dál celý den ležela v posteli, dívala se na televizi a jedla. Vždyť co by jiného dělala? Jídlo byla její vášeň. Mohla jíst pořád a cokoli. Sladkosti, hovězí maso, křupavé pečivo, italské těstoviny. Všechno tohle milovala. Byla to její jediná radost. Do rakve ji aspoň po týdnech umyli. Ona sama tuhle činnost už několik měsíců...
Víra
Z pera anonymního autora. -*- Každým krokem slábnul více a více. Nebylo ale divu, když ušel takovou dálku. Po několika letech se vrací domů a nemohl tomu uvěřit. Každý den věřil v to, že jeho rodinu ještě uvidí. Věřil tomu už od začátku a nikdy nepřestal. Věřil v jeho návrat domů. Nohy ho pálili, ale čím blíže byl, tím více věděl, že je to skutečnost a on se vrací. Se západem slunce se dostal po několika dnech chůze do své vesnice. Když v okně uviděl svou ženu a děti, slzy mu začali téct z očí. Ne jenom jemu, ale i celé rodině, když ho spatřila.
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
