Spravedlnost

Z pera Saiph Lacaille

-*-

Hlásali, že každý dostane, co si zaslouží. Říkali, že vyslechnou každého a rozhodnou dle nejlepšího vědomí a svědomí tak, aby viník nikdy neušel trestu. Slepota, váhy, nadhled, žádné bezpráví.
Jednoho soudce z lidu jsem znával. Chodíval oblečen v šedém hávu, nikdy se neusmíval.
Jeho náhled na svět byl jednoduchý – provinil ses, pykej. Dlouho jsem si myslel, že má pravdu.
Jenže... pak jsem jednou při průjezdu vesnice na chudém jihu viděl krást stařenku chléb, aby nakrmila hladové vnouče. Potrestal ji useknutím dvou prstů.
Tehdy mi došlo, že spravedlnost nemůže být slepá. Jak ostatně říkal i Villon: vlky z lesů žene hlad.