Ze zámku Feérie

Hmm, život ve světě elfů má své plusy i mínusy...

Annie, čtrnáctiletá dívka, má zvláštní sen. Zdá se jí, že jí vzduch pomůže - pokud mu bude naslouchat. Vzápětí se dozví, že něco podobného se stalo i jejím kamarádkám...

"Ahoj," pozdravil onu dívku. Pozorně si ji prohlédl, byla to blondýnka, štíhlé postavy asi v jeho věku.

Stáli u čerstvého hrobu na stinném hřbitůvku. Jak by byl šťastný,
kdyby věděl, že se vzali! Nilsa se k němu choulila a on cítil, jak se
otřásá vzlyky.

Na začátku se Janel vážně snažila o fantasy...pak jí došlo, že jí to nejde, takže to vzdala a dopadlo to takhle :))

Nestíhali dojet k Degrikovi včas. Štvali koně, ale nechybělo mnoho do
svítání a oni viděli palác jen v dálce. Náhle Lavinii prosvištěl kolem
ucha šíp. Spěšně se ohlédla. Za nimi jelo asi deset nebo dvanáct běsů.

Chtěl jít trénovat, ale uslyšel výkřik. Přicházel z nádvoří, kam se
stihl dostat během minuty. Uviděl Nilsu, drženou v šachu v rohu jedním
běsem. Nepřemýšlel nad ničím. Prostě se vrhl kupředu a odstrčil běsa z
cesty. Zrůda se otočila a začal mentální boj, nejtvrdší, jaký princ kdy
podstoupil.

Já jsem... tedy, kdo vlastně jsem?

"Podívej!" ukázal Velvrik k obloze.
Z lesa před nimi stoupal k nebi sloupec kouře. Pobídli koně tím směrem
a brzičko dorazili k vesnici. Tedy spíš k něčemu, co vesnicí ještě
nedávno bývalo. Domy byly spálené, krovy stržené a muži pozabíjení.

Kdo by si nepřál mít tělo modelky...:)