Hrozba z vesmíru – 15. Hrozba nadále trvá
Celý následující týden trávili každý u sebe doma, líčili své zážitky, sbližovali se navzájem s rodinami po tak dlouhém odloučení a uvykali si opět na Zemi. Museli se informovat, co se v jejich nepřítomnosti dělo, aby se opět mohli začlenit do společnosti. Přece jen, pět let je dlouhá doba.A začlenit se mezi ostatní musí zvládnout velmi brzy. Vždyť je čeká velmi náročný úkol. Uvědomit svět o blížícím se nebezpečí a vymyslet účinnou zbraň, aby se zachránili. Jak jen to provést? I kdyby se jim svět podařilo přesvědčit, že mají být zničeni, že to nejsou jen výmysly dvou nenapravitelných vtipálků, jak by jen mohli proti Bytostem bojovat? Neznají jejich slabosti, neměli za celou tu dobu příležitost to zjistit. Poněkud bezvýchodná situace. Ale Mike s Petem rozhodně...
Hrozba z vesmíru – 14. Shledání
Vše ale vyřešil někdo jiný. Náhle se k nim totiž rozběhl pes a vesele štěkal. Trvalo snad jen okamžik, než ho poznali. Byla to Daisy, pes Mikovy sestry Lucy. Zase tak moc nezestárla. Než byli uneseni, bylo Daisy něco málo přes rok a nyní byla ještě pořád dostatečně čilá, i když bylo znát, že je to „dáma v letech“.Vítali se s Daisy opravdu radostně, ale v tom je přerušil šílený jekot. Mike poznal hlas své sestry. Ta už si jich stačila všimnout a myslela si, celá vyděšená, že vidí strašidla. Už to bylo tak dlouho, co bratra s jeho nerozlučným kamarádem viděla naposledy. Ale i Mike s Petem na ni zírali s otevřenou pusou. Než odjeli, byla Lucy malým čtrnáctiletým děvčátkem a nyní to byla slečna na vdávání. No co, pomyslel si Mike, alespoň to už nebude ta...
Hrozba z vesmíru – 13. Opět na Zemi
Tak dlouho se těšili na tuto chvíli, kdy stanou opět na své milované rodné planetě. Kolikrát si tuto situaci představovali, snili o ní a nyní tu konečně byli. Ale že by byli šťastní, to se rozhodně říci nedalo. Ano, byli po dlouhé době doma, však, s jakým poselstvím! Oba si nyní připadali jako v hrůzném snu a přáli si, aby raději zůstali navždy ve vesmíru, jen kdyby jejich planeta nebyla v ohrožení, než být doma s vyhlídkou smrti všeho kolem.Dokonce i Mazlíček vycítil jejich strach a nervozita se přenesla i na něj. Mazlíčka si totiž vzali s sebou,neboť za tu dobu, co museli strávit na Temné planetě si ho velmi oblíbili. I když těžko říci, kdo si koho oblíbil více. Zda oni Mazlíčka, nebo Mazlíček Mika a Peta. Z toho důvodu by pro ně bylo velmi těžké se rozloučit....
Hrozba z vesmíru – 12. Návštěva
Jednoho dne Mazlíček začal z ničeho nic řádit jak pominutý. A nejen on. Ze všech koutů se ozýval křik zvěře. Mike s Petem se začali obávat, cože se to děje. Tak přeci je stále ještě může v této cizí zemi překvapit něco neočekávaného, co dosud nezažili. To si jen mysleli, že tu už viděli vše. Čemu budou muset čelit tentokrát? Plni strachu a obav vyběhli ven a náhle pochopili, co se děje. Uviděli přilétat jim již známou kosmickou loď. Tak přece jen pro ně přijeli. Odvezou je domů! Nebo se jim přiletěli jen vysmívat a nechají je tu napořád? A to se jim už do hlavy tlačila další myšlenka. Co když přijeli jen proto, aby je odtud vzali zase někam jinam, protože tady si už příliš zvykli? A nebo, ještě hůře, co když je chtějí vzít opět na tu hrůzu nahánějící Hvízdající...
Království Araxie – X. Konec
Bylo jedno krásný ráno padesát let po revoluci. Dav návštěvníků se tlačil na železnou mříž u vchodu do hrobky. Starej Hýkal, tak jako každý den, pustil dovnitř prvních dvacet lidí. Bylo mu už přes sedmdesát a práci průvodce dělal skoro celej život. Myslel si, že už ho nic nedokáže překvapit. Zavřel za nimi dveře a jako obvykle se postavil doprostřed kruhu zvědavých návštěvníků a monotónně spustil nacvičenou řeč: „Je tomu již padesát let, co se udatný Netyka vydal na odpočinek. O jeho statečných skutcích vypráví tyto stěny. Když se otočíte, spatříte-“ „Statečných skutcích, říkáte? Pche…“ Hýkala to zaskočilo. Něco takového ještě nezažil. Podíval se, kdo se odvážil přerušit jeho výklad a uviděl postavu v černém plášti, s kapucí přes...
Hrozba z vesmíru – 11. Whisky
Druhý den hned po ránu Mike zjistil skvělou věc, a to, že voda v jejich tůňce už chutná zase jako dřív. Žádná slanost. Dobrý začátek nového dne. Dopoledne se šli opět koupat do jezírka, dováděli s Mazlíčkem a bylo jim krásně. Odpoledne se vydali dále na průzkum a přitom zjistili, že je tu další zvířecí druh. Znenadání se kousek před nimi objevilo zvíře. Bylo trochu podobné tygrovi, akorát mělo dvě hlavy a obě dvě na ně cenily zuby. Kamarádi si už mysleli, že je po nich, v tom se ovšem objevil Mazlíček, který se před tím někam zaběhl a právě ve chvíli, kdy zvíře vyrazilo k útoku, přiběhl, celý se zježil, vydával příšerné zvuky. Šelma na nic nečekala, otočila se a rychle utíkala pryč. Teď teprve poznali, jak je pro ně Mazlíček důležitý a neocenitelný. Vždyť nebýt...