ŠKM – List javoru

Místnost osvětlovaly jen dohořívající svíce, které na stěnách rozhýbávaly tajuplné stíny. Magdaléna usedla do svého houpacího křesla, porovnala si podušku za svými zády a na klín postavila svou milovanou šperkovnici. Téměř každý večer před spaním si našla chvilku, aby se díky předmětům, které truhlička ukrývala, přenesla v čase do své minulosti a zavzpomínala na události, které pro ni byly velice cenné. Otevřela dřevěné víko, chvíli si prohlížela předměty uvnitř, načež vytáhla vylisovaný list javoru… „Přestaň se šťourat v tom jídle a pořádně jez, za chvíli ti začíná vyučování,“ řekla královna Sofie a Magdalénu tím probrala ze snění. Ta si zrovna představovala, jak uhání cvalem na Samovi, a téměř cítila vítr ve vlasech. Návrat do reality byl bolestný. Na talíři...

ŠKM – Lastura

Královna Magdaléna odedávna milovala maličkosti, cenné i necenné, hlavně, že vypadaly pěkně a daly se strčit do nějaké zapomenuté kapsy, kde je po dlouhé době zase plná nadšení objevila. Nyní královna otevřela svoji šperkovnici a vyndala z ní mušli, asi tak středně velikou, a sevřela ji v dlani. Měla ji z doby, na kterou tak ráda vzpomínala. Bylo jí asi deset let, možná méně, když společně se svojí guvernantkou Klárou procházela tržiště a prozkoumávala věci známé i neznámé. Magdaléna trh milovala, vždy se zde našel někdo, kdo jí věnoval něco malého na zub, a zároveň zde měla i plno přátel, za kterými sem pravidelně chodila. „Stýkat se s nimi se nesluší, princezno,“ stále jí vtloukala do hlavy její guvernantka, ale princezna prostě věděla svoje. „Jsou to moji...

ŠKM – Safírové náušničky

Královna Magdaléna se znovu probírala svými poklady. Vyndala jich už mnoho, když narazila na stříbrné náušnice s drobnými modrými kamínky, safíry. Zamračila se, jak se snažila přijít na to, odkud je má, ale po chvíli si to přece vybavila. Dostala je v sedmi letech. Byly to její první náušnice. Tehdy bylo zvykem propichovat děvčátkům uši až o něco později, protože proces zahrnoval poměrně velikou jehlu. Její matka, Sofie, se toho dne nemohla dočkat. Magdalénka tehdy ještě pořádně netušila, co se bude dít, ale vlastně se už moc těšila. Moc se jí líbilo, jak se starší dívky a ženy parádí různými šperky. Chtěla už patřit mezi ně. Královna Sofie vzala den před samotným propichováním dcerku k sobě do ložnice. Děti tam vodila málokdy, spíše trávila ona čas v jejich...

ŠKM – Porcelánové slůně

Magdaléna vzala do ruky porcelánové slůně. Prohlížela si ho často, nikdy ji nepřestávalo fascinovat. Bylo drobounké, nemělo snad ani tři centimetry na výšku, ale co mu chybělo na velikosti, nahrazovalo detailností. Bylo vykreslené mistrovskými tahy drobného štětečku. Magdaléna sice živého slona nikdy neviděla, ale byla si jistá, že vypadá přesně takhle. Slůně bylo drobné a křehké, delikátní a pozoruhodné stejně, jako žena, která ho vyrobila a od které ho dostala. Poprvé ji potkala na jaře roku 1746 ve Versailles. Ludvík XV. ji často zval na nejrůznější plesy a Magdaléna je ráda navštěvovala, když ji povinnosti pustily. Řadu dvořanů dávno znala, ale Jeanne-Antoinette tam musela být nová. Ano, musela, protože ji přehlédnout prostě nešlo. Ale kolem Ludvíka se...

ŠKM – Prsten s růží

Magdaléna měla před týdnem 18. narozeniny. V teplém červenci proběhla její oslava v zámeckých zahradách, tančilo se, jedlo a pilo. Všichni byli šťastní a významný den si naplno užívali. Až na Magdalénu. Uvědomovala si, že jakmile dosáhne plnoletosti, bude se muset provdat. Za někoho s královskou krví, samozřejmě… Magdaléna se ale nechtěla vdát za nějakého prince. Ona už svého milého měla. Nebyl však urozeného původu a jejich lásce tak nebylo souzeno. Magdaléna seděla na vysoké stoličce, oděna v krásných bílých šatech a kolem ní tancovaly služky a upravovaly její dlouhé vlasy, na rty jí nanášely co nejsytější rudou barvu a do toho všeho brebentily o Magdalénině novém a šťastném životě. Magdaléna je stěží poslouchala. V ruce držela zmuchlaný papír, na kterém...

ŠKM – Šnečí ulita

Zlobila se, tolik se na svou maminku zlobila! Ještě nikdy nečelila takovému ponížení, ještě nikdy netoužila se vzepřít královským tradicím s takovou vervou. Krev v žilách jí žhnula a srdce se bouřilo – vždyť takhle to přece být nemá! Mladinká Magdaléna měla krátce před osmnáctými narozeninami a měla dojem, že celý svět jí leží u nohou, jak to tak ostatně u mladých dívek, které jsou obletovány a je jim věnována spousta pozornosti, bývá. Sice byla svázána královským protokolem a celý její život se točil kolem příkazů a zákazů, ale jestli něco milovala, byla to vlna obdivu, která k ní samé mířila, když se objevila ve společnosti. Už jako malé dítě bývala středem pozornosti – dvorní dámy nad ní cukrovaly, protože měla růžové naducané tvářičky, obvykle bývala oblečená...