Manželské rozhodování
Mohlo by se zdát, že lov bobříků zaujal jen něžné pohlaví. Opak je pravdou. Pan Nebelbrach Mechacha je prvním z mužů, kteří vyhrnuli rukávy svých košil a dali se též do lovu. A na první dobrou se mu podařilo ulovit bobříka smíchu! „Lásko,“ obrátil se Honza na manželku, „volal mi dnes Petr, že nás zvou s Janou na malou oslavu. On má narozeniny, ona svátek, chtějí to v sobotu oslavit společně. Co ty na to? Vezmeme auto a vyrazíme.“ Honza byl na své auto pyšný, protože bylo jeho první. Na nové samozřejmě neměl, proto si ho vybral v autobazaru. Byla to stará Škoda Felicie, div ne veterán. Rád ji všelijak čistil a opravoval, těšilo ho, že ji mnozí – asi z nostalgie – obdivují. Každý den si pro ni chviličku našel, aby ji aspoň opláchl...
Začátek
Další fialová duše se rozhodla přidat k lovu bobříků a jako prvního si zvolila bobříka sta chvil. Marylin Cuthbert využila příležitosti a sepsala double drabble, kterým se jí podařilo bobříka ulovit. Sněžilo. Sněhové vločky se shlukovaly do velkých chuchvalců a měkce dopadaly ke svým odvážným předchůdcům. Oranžová světla lamp osvětlovala padající sníh a atmosféru dotvářelo veselé blikání vánoční výzdoby. Z teplého bezpečí domácností to vypadalo idylicky. Arnoldovi to idylické nepřipadlo. Plánoval klidný večer s čajem a knížkou a místo toho měl za sebou brodění se vodnatou břečkou završené zjištěním, že auto nenastartuje. Arnold nenadával. Bylo to zbytečné. Vše se, s překvapivou výstižností, valilo z úst jeho manželky....
Zuby kam se podíváš
Mezi lovci bobříků můžete přivítat i slečnu Petromilu Nivalis, která se navíc rozhodla lovit chronologicky tak, jak byli bobříci představeni. Proto se pustila do bobříka smíchu. Přijde vám příhoda humorná? Našeho bobříka pobavila, protože něco podobného si také zažil. Už ani nevím, kdy to bylo, ani kde to bylo, ale žila, byla, jedna bobří rodinka. Táta bobr, máma bobr, syn bobr i dcera bobr, babička i dědeček bobr, ach ano, strýčkové ze strany pana bobra… ale tak dost, to bychom tady byli ještě zítra. Zkrátka vás seznámím s jednou milou bobří rodinkou od řeky Cidliny. Bobři od této řeky, uměli stavět ze dřeva hotové paláce. Jejich nory a dřevěné hrady byly široko daleko proslavené. Vynikaly svou dokonalou propracovaností, vyvážeností,...
Zimní romance
Další odvážným lovcem literárních bobříků je Mintaka Orionis. Svého prvního bobříka okouzlila stoslovnou Zimní romancí. -*- „Mám tě ráda, ale takhle dál už žít nechci.“ Tím to všechno začalo. Vlastně spíš skončilo. Ta větu mu stále zněla v hlavě. Pořád dokola. Řekla to tak chladně. Určitě se na to dlouho dopředu připravovala. Mrcha! Jako by těch deset let nic neznamenalo. Možná pro ni. On to cítil jinak. Pak taky mlela něco o tom, že se chce v životě posunout. Tomu nerozuměl. Co jí s ním chybělo? Pamatoval si, že se mu to snažila i vysvětlit, ale to už ji neposlouchal. Vánoce letos oslaví sám. Na zem se snesly první sněhové vločky. Zima přišla letos nečekaně brzy. Redakční úpravy provedla Eillen McFir...
Skotská zima
Další z účastníků, kterému se zdárně podařilo ulovit bobříka sta chvil je osoba, která si přála soutěžit anonymně. Na hrad mezi stromy se tiše snášely sněhové vločky. Vítr si s nimi pohrával a nechával jimi zapadat cesty k nedalekému lesu. Ve vstupní hale se skvělo hned pět vánočních stromků, na chodbách opilý rytíř vyřvával koledy a z kuchyně se linula vůně vánočního cukroví. Poslové těsně před svátky nosili králově rodině hromady zabalených dárků. Výuka šermu byla zrušena, aby se díky neustálému snižování teploty šermíři nevystavovali věčnému chladu. Ve sklepení si člověk musel přidat jednu vrstvu pod kabátec, aby neumrzl, a nádvoří děti lákalo k nejedné sněhové bitvě. Čas vánoční byl ve Skotsku i přes sněhem zamrzlou krajinu...
Šedá žena
Pohodlně se usaďte a nechte slečnu Vilju Carrie Dechant převyprávět vám městskou legendu o Šedé ženě. Legendu, po které přeběhl mráz i bobříkovi městských legend. V jednom městě před mnoha lety žila jedna paní, jejímž jediným snem bylo stát se maminkou. Prý to byla moc hodná a milá paní, která pracovala jako učitelka na jedné z našich základních škol. Bohužel se už neví, která ze škol to byla. Práci s dětmi milovala a měla pro ni všechny vlohy, byla mírná, trpělivá, důsledná… Děti ji měly moc rády a nikdo neměl pochybnosti, že bude výbornou maminkou. Jenže mít dítě bylo to jediné, co jí nešlo. Měla prý hodného muže, bydleli spolu v krásném domě, oba byli zdraví a s penězi si nemuseli lámat hlavu. Ale ač se snažili, jak jen mohli, dítěte se dočkat nemohli....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
