O magické řasokouli
Vzpomínáte na dětství, kdy jste nedokázali usnout bez nové pohádky? Pojďte si s tajemným autorem a bobříkem spánku zavzpomínat a užijte si pohádku o magické řasokouli. -*- Za sedmero horami a sedmero řekami se nalézal malý zapadlý krámek s chovatelskými potřeby. Tento obchůdek byl plný všelijakých malých i velkých stvoření, jejichž řev se rozléhal po celé místnosti. Přesto se zde našlo i tiché místo, které vyplňovalo malé akvárium. V tomto vodním království ohraničeném skleněnou zdí žila hrdinka našeho dnešního příběhu – malá rozkošná řasokoule. Málokdo to ví, ale řasokoule nejsou jen pouhé zelené chlupaté kuličky z řas. Jsou to ve skutečnosti magická stvoření schopná splnit svým majitelům jakékoliv přání. Je to jejich životní poslání, které musí být naplněno....
Spím či bdím
Bobříka strachu v třetím kole ulovila slečna Bibi Anne. Jak název napovídá – šlo zřejmě o sen. Nebo ne? -*- Ráno se probouzím. Budík zvoní jako obvykle v pět hodin. Se slovy, která tento papír nesnese, se potácím do obývacího pokoje. Už podvědomě slyším rachot mlýnku, cítím vůni čerstvé kávy a těším se na ranní souboj ve Sklepení. Něco mi tu ale nesedí. Kde je štěnda Jasmí? Každé ráno se zjeví nečekána nezvána u mých nohou a tlapkou mne vyzývá k ranní procházce. Dnes ale nic! Jen z boudičky slyším neznámé zvuky. Kňučení a mlaskání a polykání. Jdu se podívat a ejhle. Jasmí vidím ve vícero podobách. Má štěňátka! Jen se ale na jedno podívám, ozve se cink a štěně se rozdvojí. Protřu si oči, ale tím nechtíc přehlédnu celou smečku. Cink, a pejsků je víc. Zamžikám...
Od podzimu do podzimu
U veršů zůstaneme i dnes. Tentokrát ve společnosti slečny Klotyldy Malíkové a bobříka tajemných dálek. -*- Listopad Listy barevné, všechny plody spadaly, nový začátek. Prosinec Sníh leží všude, však krmelce plné jsou, dobří pomohou. Leden Mráz je na tvářích, ve světě zima a hlad, v očích však hvězdy. Únor Vločky na rukou, lidi šťastně vraždí sníh, zvláštní čekání. Březen Kvítky prvotní, toliko probouzení, pohyb obnoven. Duben Větví probírka, dětí čilé rojení, jsou svátky jara. Květen Včelek mnohý roj, opojné vůně květů, na prahu cesty. Červen Sladké mlsání, toulky krajem i blízkem, podvečerní sen. Červenec Horko vévodí, letní lásky rozličné, a dny dlouhé jsou. Srpen Klasy zářivé, jablky stromy hýří, radost ze sklizně. Září Slunce znavené, cesty nití pavoučích,...
Mlsný bobřík
Autor skrytý za maskou v třetím kole ulovil mlsného bobříka veršů. -*- Za hradem les na mýtině chlad tu vykoukne bobr a trápí ho hlad bobře, kam jsi to vlez. Vylezl z ohrádky mlsná ho honí mezitím bobříci slzičky roní vrať se hned zpátky. Bobře, bobře upaluj zpátky zpět zadními vrátky to neskončí dobře. S kapsami plnými peláší domů za zvuky stromů už je mezi svými. V lese je veselo bobříci hodují písně si zpívají dobře to...
Co dál?
Na otázku „Co dál?“ nám odpoví slečna Charlie Ann Whitaker ve společnosti bobříka veršů. -*- Scéna plná léček, lstí každá duše masku mívá a mrazivý chlad, co jímá nitro do svých čelistí. Ve skrytu doupěte krčí se ve strachu a vzduch plný pachu raněného zvířete. Co s námi bude? Za týden, den? Co teď? Jsem sám? Co dělat mám? Jak zas vstát? Zahnat ten zlý sen? Ztuhlý, neschopen kroku jako sloup, z mramoru socha. Podívejte na slabocha čelíc tornáda oku. Jizvy na duši, Srdce tiše krvácí, byli jsme hlupáci, pláč nám nesluší! Okovy tíží, táhnou dolů k obrazu na hladině, jak chůze po kladině, půjdeme tentokrát též...
Elevator pitch
Slečna Gita Hrdličková v třetím kole úspěšně ulovila bobříka volnosti. Příběh o tom, co se může přihodit v obyčejném výtahu. -*- A to byste nevěřil, co se mi stalo. Přivolám si tlačítkem výtah, jako už tisíckrát předtím. Čekám a čekám. Najednou si vedle mne stoupne taková podivná existence, ani nevím, odkud se vzala, a tak čekáme oba dva. Výtah pořád ne a ne přijet. Ten vedle mě se ušklíbne a povídá: „Byl snad v nebi, ne?“ „Vypadá to tak,“ odtuším. „Poslední dobou to odtamtud ale čím dál tím víc trvá.“ Tvářím se, jako kdyby to bylo normální, jezdit výtahem do nebe a zase zpátky. Nemám z toho dobrý pocit, zvlášť když ten druhý pokývne hlavou: „Taky bych řekl. Měli by to promazat.“ Konečně přijede výtah a my nastoupíme. „Kam to bude?“ ptám se. Stojím hned...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
