Strom
Krásnou báseň i síle stromu sepsala pro bobříka veršů slečna Melisa. Pojďte si užít báseň, při které s tímto silným stromem prožijete celý rok. -*- Listnatý strom na zemi stojí.Čas zatím kolem něj plyne.Období jedno mění se v jiné.Věcí spoustu on však ustojí. Na jaře listy jaksi postrádá.Bez něj je on naprosto holý.Dušičku jeho nic ale neboli.Sluneční jas na něj dopadá. Letní teploty mu nesvědčí.Moc velké teplo na něj je.Při ochlazení to lépe jde.Chvíle horka jsou nejtěžší. Na podzim listí mu ubývá.Po zemi ono se povaluje.Barvami přitom si maluje.A strom se zevnitř zahřívá. Během zimy listy už nemá.Země je pokryta sněhem.Rovněž i studeným větrem.Lehce se však porazit nedá. Tak strom období přečkává.Země zatím různě se mění.Pro něj ale problém to...
Studentská rapsodie
Slečna Vilja Carrie Dechant spolu s bobříkem veršů vám připomenou, že student, ten těžký život má… -*- Profesor neví, jak těžký život student má. Student strachem třese se, co zase vyfasuje, a jen tápe, kdy s úkoly všemi se popasuje, když profesor mu další práci za úkol nakládá. Každý prvák dobře ví, že předměty jsou důležité, nejlepším jsou způsobem, jak znalost procvičit, jak v učení nepolevit a schopnosti své vylepšit, že vědomosti nad zlato jsou a úlohy zapeklité. Však kdo by z toho neměl krutý bolehlav, když stále nějaký ten hotový úkol schází, když je jen práce a úleva stále nepřichází, když Nebelvír musí zvládat co Bystrohlav. Vědomostí totiž na světě je příliš mnoho, by do dětské hlavičky pohodlně vešly se. Mají-li všechny úkoly nějak zvládnout se,...
Bobří den
Pojďte si se slečnou Bibi a bobříkem veršů užít bobří den. Jsem Bobřík veršů a rýmy skládám rád,ať venku zuří bouře nebo slunce hřeje,ať za oknem jsou blesky nebo se dítě směje,za každého počasí jsem s rýmy kamarád. Pojď se mnou tlapku v ruce, já mám dobrý plán,proč mají se odpadky jen tak válet v prachu,my to spolu dokážeme, můj starý dobrý brachu,svět lepší uděláme, na to ti tlapku dám. Večer pak usedneme, budeme se hřát,s knížkou si užijeme otevřenou v klíně,světlušky budou nám svítit trochu líně,než na polštáři sen přijde se nám...
Podzim
O podzimu pro bobříka veršů básnila Keša z Borové. -*- Za okny prší Nebe je šedé Už podzim vede Barvami srší Barvami stromů Červená září V stromových tvářích A žlutá k tomu Později svítá Ráno už zebe Mrak skrývá nebe Dřív soumrak vítá Však slunce denní ještě má veto je babí léto tak špatně není Už brzy přijde Zas zima a mráz Leč slunce je v nás S jarem zas vyjde
Když ráno vstáváš
K obědu si můžete přečíst uloveného bobříka veršů od Kharianne Wolf. Snad další rána budou příjemnější. -*- Ranní slunce oblohu barví, mlha se pomalu zvedá. Noc už více spánku nedá, ručičky hodinek nezastaví. Postel vyhřátá pomalu chladne, jenom malý důlek v ní zbyl. Vybíráš si svůj dnešní styl, ač stejně v davu metra zapadne. Horká káva vůní plní spící byt, zatímco sprcha zas koupelnu párou. Horko z vody prochází tvou kapilárou, přesto větší zima ti už nemůže být. Žaludek příliš stažený snídani pustit do nitra nechce. Kéž by šlo ráno někdy lehce, den by nebyl po ránu zkažený. Poslední úpravy v chodbě před zrcadlem, Boty rebelsky vevnitř obuté, Tašky máš věcma nadmuté. Poslední pohled ven sklem za...
Vílí prach
V pátém kole bobřík veršů málem šokem omdlel. To, když mu slečna Newika naservírovala krásnou a neskonale dlouhou báseň. -*- Na mechu malinká víla si sedí Sedí vprostřed zeleného lesa Od ní vůkol píseň se nesa Zvědavě na svět okolní hledí Na mechu barvy nejdražších smaragdů Zpívá si, zpívá o matičce Zemi Nejkrásnější planetě mezi všemi Zpívá, jak by znala ji celou, opravdu Její slova nesou se pod klenbou z větvoví Pod klenbou korun statných stromů Oni a semínka? Dávno již tomu! Skřivánek zpívá s ní, tiše jí napoví Skřivánek postrčí píseň tu o světě Přírodu přenádhernou jistě chválí Z výše ji vídá – změnit téma však neotálí Zajímá se o lidi na velké modré planetě Skřivan, co na větvi sedává pod červánky Drobný krasavec notující v hávu peří Štěbetá víle a víla...







