Studentská rapsodie

Slečna Vilja Carrie Dechant spolu s bobříkem veršů vám připomenou, že student, ten těžký život má…

-*-

Profesor neví, jak těžký život student má.
Student strachem třese se, co zase vyfasuje,
a jen tápe, kdy s úkoly všemi se popasuje,
když profesor mu další práci za úkol nakládá.

Každý prvák dobře ví, že předměty jsou důležité,
nejlepším jsou způsobem, jak znalost procvičit,
jak v učení nepolevit a schopnosti své vylepšit,
že vědomosti nad zlato jsou a úlohy zapeklité.

Však kdo by z toho neměl krutý bolehlav,
když stále nějaký ten hotový úkol schází,
když je jen práce a úleva stále nepřichází,
když Nebelvír musí zvládat co Bystrohlav.

Vědomostí totiž na světě je příliš mnoho,
by do dětské hlavičky pohodlně vešly se.
Mají-li všechny úkoly nějak zvládnout se,
V knihovně je třeba být denně a dlouho.

Pak na hodině otázky létají zprava, zleva.
Kdo byl ten velký a mocný temný pán?
Kdy kvete levandule a kdy Löwenzahn?
Jaká na půlnoční moučník přijde poleva?

V té lahvičce je tinktura želví, čekanková či jiná?
Kolikátou ženou Jindřichovi byla Anna Klevská?
Sylva nebo Silvia byla nejstarší královna Švédská?
A jsou vlastně studia mudlů volitelná či povinná?

Merlin, Kalvín, Leonardo, tarot, malvice.
Tolik jmen, tolik dat, tolik moc informací!
V tom se malý človíček tak snadno ztrácí,
vždyť to vše by popletla i klevetivá opice!

K tomu pak přibudou problémy z oblasti další.
Pohled tmavých očí probouzí v těle chtivé touhy,
i když jím na ní spočine jen na moment pouhý,
když srdce studentky za profesorem se plaší.