Deváté kolo lovu bobříků zahájila slečna Petromila, která sepsala báseň o životě pod naší milovanou vrbičkou.
-*-
Bobři se rádi tulí,
strom padne než bys řekl bobr,
je jedno, jaký je kdo obr,
když mají neskutečnou vůli.
Život bobří je krásný,
vrbové proutí rádo se sklání,
madam Eillen je jejich paní.
I když zdá se nám nejasný.
Tančit ve větru, smát se jen,
pod hladinou vody,
vedou tajné bobří schody,
bobři jsou šťastní celičký den.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!