První sníh
Mohlo by se zdát, že bobříka sta chvil už každý ulovil, ale slečna Beteramis si jej schovala a k lovu se dostala až v desátém kole. -*- Stála a hleděla k nebesům. Byla celá bledá a lehce se třásla zimou. Chybělo jí slunce. Vráska na čele prozrazovala, že si dělá starosti. Upřeně sledovala mračna, prosila je svým p ohledem, aby ještě vydržela tu chladnou tíhu. Ještě nesmí začít sněžit.Za sebou ucítila pohyb. A potom teplo. Byl to on, přišel pro ni. Ruka na rameni, láska v očích. Pojď, musíme zavřít dveře a ucpat je mechem, je čas. „Třeba ještě nebude sněžit,“ zašeptala. Ale věděla, že je to jen velké přání. Jejich dcerka každopádně teplo potřebuje. Většina víl, které se narodí až na podzim, první zimu nepřežije. Mráz jim vysává život z těla a sníh odnáší jejich...
Zimní cestování
Vítáme u lovu bobříků nového lovce – slečnu Penelopu Parren, která si jako prvního ulovila bobříka sta chvil. -*- Zabalím se do šály a otevřu dveře. Ovane mě ledový vítr a do místnosti se dostane několik vloček sněhu. Rychle je zase zavřu a otočím se zpátky ke skříni. Asi jsem se málo oblékla. Začnu hledat druhou mikinu, když v tom na mě zavolá Matt: “Cat, pojď, nebo to nestihneme! Proč se tak nabaluješ, stejně musíš ujít jen cestu ode dveří k autu!”Otočím se na Matta s lehce zamračeným výrazem.“No tak prostě nechci, aby mi byla zima, co je na tom?” “To je jedno, teď už hlavně pojď.”Chytí mě za ruku a vytáhne ze dveří. Nebráním...
Zimní radovánky
Pamatujete, jak jste si užívali zimu jako malé děti? Kdo by se do té doby nechtěl vrátit? S bobříkem sta chvil teď máte tu možnost. Slečna Vilja vás na chviličku do dětství ráda zavede. -*- Tu zimu bylo sněhu pomálu, dokud nepřišlo husté sněžení, kdy se sníh z oblohy sypal celé tři dny. Když se pak nebe vyjasnilo, naše vesnička byla jako v zimní pohádce. Bílo kam až oko dohlédne, sníh nejlepší kvality a my jsme se rozhodli postavit sněhuláka. Byli jsme čtyři a měli jsme spoustu energie, takže jsme se s tím nepárali, než se kdo nadál, základní koule byla tak veliká, že jsme jí už ani ve čtyřech nedokázali pohnout. Tak dlouho jsme řešili, jak na ni pak dostat druhou, až nás napadlo tu kouli vydlabat. Nakonec jsme místo sněhuláka měli prostorné...
Když si jde malý bobr hrát
Jak si hraje bobřík v zimě? To pro bobříka sta chvil sepsala slečna Bibi. -*- Zima je u Bobrů čas klidu. Voda je zamrzlá, stromy jsou pokryté jinovatkou, břehy jsou posypané čímsi bílým. Právě to malého bobříka láká. „Mami, tati, pojďte se podívat, běžím a za mnou jsou stopy.“ Malý bobřík je celý nadšený a schválně běhá po břehu a užaslým pohledem sleduje, jaké obrazce nechává za sebou. Táta bobr zkoumavě sleduje stopy, které za sebou mladý bobr nechává. A v jeho hlavě se rodí plán. Stačí ho jen promítnout do stavebních plánů. Po zimě přijde jaro a dřevěná Bobří Eiffelova věž se tyčí nad vodní hrází. Pod ní je cedule: „Stačí popustit uzdu...
Zimní romantika
Další z účastníků, kteří si k lovu vybral bobříka sta chvil, byla slečna Melanie Abott. -*- Bylo pozdní zimní odpoledne a já se vracela ze školy. Měla jsem všeho akorát dost! Dostala jsem pětku z matematiky, jelikož si učitelka myslela, že jsem opisovala od Terezy. Ale to ona opisovala ode mě! Neměla ani tu slušnost se mi omluvit. Cesta z kopce byla namrzlá a já velmi pospíchala. Chtěla jsem být doma a v teple. Jenže mi podklouzly boty a já tvrdě přistála na dlažbě. Rozbrečela jsem se. Už toho na mně bylo dnes moc. Jak jsem tam seděla v zimě a nadávala, najednou se přede mnou objevila natažená ruka. Byl to kluk zhruba v mém věku. Mile se na mně usmál a zvedl mě ze země. Zeptal se proč tam tak sedím jako hromádka...
Veselý lednový den
Poslední bobříkem pátého kola, který byl uloven, je bobřík sta chvil v podání slečny Eame. -*- Byl krásný, i když chladný lednový den, a Adam s Adélou se rozhodli, že si půjdou užít trochu sněhu. Koulovali se a sáňkovali. Postupně se k nim přidávaly další děti. Když už jich bylo hodně, rozhodli se, že by si mohli postavit sněhuláka, a tak se dali do práce. Když už byl sněhulák postavený, chtěli si postavit ještě iglů. Udělali trochu netradiční. Vypadalo spíš jako bunkr. Mělo několik vchodů, oken a dokonce i pár tunelů. Náramně si to užívali a vůbec je netrápilo, že už jsou úplně promočený. Když se stmívalo, rodiče je zavolali na večeři a zahřátí u...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
