Všude byl led

Vítáme u dlouhodobého lovu literárních bobříků novou autorku – slečnu Miru Jay Michaels, která si jako první ho ulovila bobříka sta chvil! -*- Všude byl led. Třpytil se jako noční obloha. Ta, která se na něm tak krásně odrážela. Vprostřed zamrzlého jezera byl odraz měsíce, hvězdy všude kolem něj. Lehký vánek vozil drobné vločky vzduchem. Zuřivě bušil na zamrzlou hladinu, chlad pronikal do nejzazších koutů jeho bytí. Všude byla tma. Všude byl led.

Čekání

Slečna Simelie využila plné možnosti a v květnu ulovila i bobříka sta chvil. Jak je vidět, i ztížené podmínky, kdy měla možnost vyjádřit se pouze v padesáti slovech, hravě překonala a my ji jménem čítárny gratulujeme. -*- Vánice venku sílila a Melisiny obavy se prohlubovali, protože Ralf se ještě nevrátil domů. Několik minut se dívala skrze okno v domnění, že ho zahlédne, nic však neviděla. Dveře se najednou hlasitě otevřely a vpustily dovnitř vločky, které následoval Ralf. Melisa nadskočila leknutím, během chvilky však svírala Ralfa v náručí.

Netradiční dekorace

Někdo si bobříka sta chvil ulovil hned v začátku. Slečna Indris si jej ale nechala na konec a sepsala pro něj rovnou doubble drabble. -*- „Salát je připravený, dárky jsou zabalené, stůl nachystaný. Já teď půjdu s Moničkou na procházku a ty zatím ozdob stromeček. Vrátíme se asi za dvě hodiny, to by ti mělo stačit,“ instruovala mě žena. Stromeček. Proboha. V mé mysli se mi nejasně začínaly vybavovat vzpomínky, že jsem měl letos koupi stromku na starosti já. A byl jsem si jistý, že jsem na to zapomněl. „Ehm, miláčku? Já se obávám, že žádný stromek nemáme. Asi jsem ho zapomněl koupit.“ Hlas mé ženy najednou začal připomínat Fúrii. „Tak se okamžitě seber a nějaký stromek přines. Přeci nemůžeme mít Vánoce bez stromečku, když máme malé dítě. Tak to dopadá, když se něco...

Zimní probuzení

Až si přečtete double drabble sepsané panem Nebelbrachem pro bobříka sta chvil, i vy budete mít chuť namísto auta vyrazit kus pěšky… -*- Místo zaparkovaného auta uviděl hromadu zmrzlého sněhu. Došlo mu, že než se prokopávat k vozidlu a rozmrazovat jej, bude rychlejší nasadit běžky, zajet do vesnice a sednout na autobus. Svlékl, co měl na sobě, dal si to do batohu, oblékl sportovního oblečení, batoh si hodil na záda a vyrazil. Příliš nespěchal, věděl, že nejbližší autobus jede za půl hodiny. Konečně tak měl možnost prohlédnout si krajinu, která obklopovala dům, jejž si se ženou koupili před půl rokem. Vzal to lesem. Po levé ruce spatřil krmelec a u něj stádo srnek. Po ruce pravé skrz stromy prosvítal výhled na protější zasněžené kopce. Polekal zajíce, který...

První sníh

Mohlo by se zdát, že bobříka sta chvil už každý ulovil, ale slečna Beteramis si jej schovala a k lovu se dostala až v desátém kole. -*-   Stála a hleděla k nebesům. Byla celá bledá a lehce se třásla zimou. Chybělo jí slunce. Vráska na čele prozrazovala, že si dělá starosti. Upřeně sledovala mračna, prosila je svým p ohledem, aby ještě vydržela tu chladnou tíhu. Ještě nesmí začít sněžit.Za sebou ucítila pohyb. A potom teplo. Byl to on, přišel pro ni. Ruka na rameni, láska v očích. Pojď, musíme zavřít dveře a ucpat je mechem, je čas. „Třeba ještě nebude sněžit,“ zašeptala. Ale věděla, že je to jen velké přání. Jejich dcerka každopádně teplo potřebuje. Většina víl, které se narodí až na podzim, první zimu nepřežije. Mráz jim vysává život z těla a sníh odnáší jejich...

Zimní cestování

Vítáme u lovu bobříků nového lovce – slečnu Penelopu Parren, která si jako prvního ulovila bobříka sta chvil. -*-   Zabalím se do šály a otevřu dveře. Ovane mě ledový vítr a do místnosti se dostane několik vloček sněhu. Rychle je zase zavřu a otočím se zpátky ke skříni. Asi jsem se málo oblékla. Začnu hledat druhou mikinu, když v tom na mě zavolá Matt: “Cat, pojď, nebo to nestihneme! Proč se tak nabaluješ, stejně musíš ujít jen cestu ode dveří k autu!”Otočím se na Matta s lehce zamračeným výrazem.“No tak prostě nechci, aby mi byla zima, co je na tom?” “To je jedno, teď už hlavně pojď.”Chytí mě za ruku a vytáhne ze dveří. Nebráním...