Poslední z draků

Být posledním z draků není žádná sranda. O tom vás přesvědčí i příběh slečny Newiky pro bobříka volnosti. -*- Oblohou se přehnala stvůra. Krajina se pod jejím stínem měnila v ohořelou pustinu a ti, kteří spasili své duše po spatření příšery, nebyli schopni promluvit. Strach se šířil krajinou jako temná mračna a halil království do černých barev. Lidé se skrývali ve svých domovech, ale ani tam si nepřišli v bezpečí, neboť šly zkazky, že netvor během jediného mrknutí oka proměnil celou vesnici v popel. Vládce země i jeho rádcové usilovně pátrali po urozeném hrdinovi, který by je byl ochoten draka zbavit a v boji riskovat svůj život. Nikdo neměl tušení o tom, že ačkoliv se drak nad královstvím pohybuje, zatím se neodvážil ulovit jediný kus dobytka. I kdyby největším...

Autor : dne 01/29/2021 | Bobřík volnosti, Literární bobříci | 0 komentářů

Neznámá

První kouzlo, které se nám povede, je většinou nezapomenutelné a otevře nám úplně nový svět plný nečekaných zážitků. Příběh Seal sepsaný slečnou Newikou pro bobříka cizích světů však toto potvrzuje. -*- Každé kouzlo s sebou nese nějaké prokletí. A její magie měla vysokou cenu. Jako maličká neprojevovala vůbec žádné nadání, přestože její rodina byla jednou z nejmocnějších na kontinentu. Jak rostla, každý člen z rodiny, včetně jejích vlastních rodičů, jí opovrhoval. Až jednoho dne, na její patnácté narozeniny, pocítila cosi zvláštního. Vzduch kolem ní voněl po starých knihách, po květinách,  po lese, a jemně praskal. Magie si jí konečně našla. V tu chvíli vstoupili do pokoje její mladší bratři – v té době již mocní a schopní mágové. „Že by se Seal konečně naučila...

Autor : dne 01/26/2021 | Literární bobříci, Bobřík cizích světů | 0 komentářů

Navěky

Pojďte se slečnou Newikou a bobříkem velkých citů pochopit význam slova Navěky. -*- Náš příběh začal před stovkami let, nejspíše tedy ještě dříve, před samými věky, na které lidstvo pamatuje. Stáli jsme před sebou pod střechou nejsvatějšího z chrámů města Atlantis a jeden druhému přísahali věrnost až navěky. „Budu tě ctít, budu tě chránit, nedovolím, aby ti byl zkřiven vlas…“ poslouchala jsem z jeho úst. „Budu tě ctít, budu ti družkou, nedovolím, abys kdy něco postrádal…“ odříkala jsem zase já a zvedla pohled. Drželi jsme se za ruce a viděli se poprvé v životě. Nejmocnější knězi a mágové zatím pečetili náš svazek tak, aby setrval opravdu navěky. Spojení světla a temnoty bylo tehdy nutné, aby ukončilo válku. Prohlížela jsem si jeho zářivou tvář, milý úsměv, topila...

Autor : dne 01/21/2021 | Literární bobříci, Bobřík velkých citů | 0 komentářů

Podivnost ve Vltavě

Bobřík městských legend si po přečtení příběhu slečny Newiky dal za cíl neprocházet se moc po březích Vltavy. Abyste pochopili proč, stačí se jen začíst. -*- Žilo to v kanálech. Tedy, alespoň tak mi to řekli. Ano, žilo. Až do těch přívalových dešťů v roce 2018, které z podzemí Prahy vypláchly nejednu podivnost. Ta věc byla ale zdaleka to nejzvláštnější, co tehdy poprvé, či po dlouhých letech spatřilo světlo světa. Teď to teda žije ve Vltavě. Myslím, že od té doby, protože od těch povodní, kdy si toho pár lidí všimlo jako siluety v zakalené vodě, bylo dlouho ticho po pěšině. Tohle léto se to ale nechalo zase spatřit. Bratr mojí kamarádky měl dostaveníčko na Náplavce. S tou slečnou se chvilku procházeli a pak jí navrhl projížďku na šlapadlech. Znáte to, horký den,...

Autor : dne 01/19/2021 | Literární bobříci, Bobřík městských legend | 0 komentářů

Tulák

Další toulavý kocour pro bobříka toulavých bot. Tentokrát však příběh o Tulákovi z pera slečny Newiky.   -*-   Jsem Tulák, ale abych byl upřímný, jsem i tulák. Toulavý kocour. Tulákem mne ale nazval zatím každý člověk, kterého jsem potkal, a že jich bylo mnoho.  Vyrůstal jsem v malé vesnici, pod dětskou skákací trampolínou. Stejně jako sourozenci jsem se v jejím okolí naučil lovit myši, vykračovat si po střechách, kvílet na měsíc, prát se, pečovat o svůj sametový kožíšek… znáte to, všechny ty důležité kočičí věci.   Když jsem trochu vyrostl, vydával jsem se na vlastní tlapku na výpravy po celé vsi. Obdivoval jsem červené taškové střechy, zdi porostlé psím vínem, ozdobená okna s muškáty v květináčích, udržované...

Autor : dne 01/15/2021 | Literární bobříci, Bobřík toulavých bot | 0 komentářů