Víra – Letní horko

Z pera Beteramis Athenodoros.

-*-

Bylo horko, tráva žloutla a z cest se prášilo. „Potřebuju pít,“ plakala malá kopretinka, věšela hlavičku.
„Musíš k potůčku,“ radila jí včelka, „tam je vody dost.“
Kopretinka posmutněla. Vždyť nemá křídla.
„Neboj,“ chlácholila ji žížala. „Stačí se zanořit hluboko do hlíny, nemusíš nikam létat!“
Kopretinka však posmutněla ještě víc. Kořínky má krátké, jak se má dostat hluboko?
„Musíš mít víru,“ pošeptal jí vlčí mák. „Pak přijde déšť a zalije nás.“
Tak kopretinka pohlédla k nebi a celým srdcem věřila v déšť.
Pár dní to trvalo, ale nakonec přišel.
Kopretinka plakala radostí. Někdy zkrátka není jiná možnost. Někdy můžeme jen věřit.