Tropický nápoj

Máte rádi tropické nápoje? Po příběhu pana Connora pro bobříka volnosti si možná od nich na chvíli dáte pozor. A nebo budete minimálně sledovat jejich přípravu ostřížím zrakem -*-   Žhavé slunce silně praží a na Jane zrovna přišla ukrutná touha po pití. Vstala z lehátka a zamířila si to přímo do kuchyně k lednici. Natáhla ruku pro nápoj, ale zarazila se při pohledu na lísteček s poznámkou. Poznámka, která ji varovala, aby pití nepila, však nebyla překážkou a tak Jane klidně pokračovala v přivlastňování drinku. Přiložila nápoj k nosu a mírně přičichla. Voněl svěže a tropicky, to bude dobrota. Jane usrkla a rázem pocítila nečekané změny. Ihned viděla svět barevněji! V parném létě se začali potulovat po kuchyni tučňáci, duha se koupala v bazénu. On tam ten lísteček...

Autor : dne 01/15/2021 | Bobřík volnosti, Literární bobříci | 0 komentářů

O mizejících dětech

Příběh o mizejících dětech z pera slečny Beteramis bobříka městských legend až vystrašil. Doporučuje tak příběh číst osobám starším 12 let. -*-   Příběh, který budu vyprávět, zná každý obyvatel našeho města. Neodehrál se zase tak dávno, prý někdy „na začátku sedmdesátých let“. Od té doby ale bylo každé dítě vychováváno s tím, aby si dávalo pozor na odlehlá místa bývalých kasáren za městem. A hlavně potom, což všichni rodiče zdůrazňovali především, aby nikdy nikam nechodilo s nikým cizím. Já sama i všichni moji sourozenci jsme tuto výstrahu slyšeli nesčetněkrát, stejně tak naši kamarádi či spolužáci. Příběh je navíc vyprávěn až do dnešních dnů, ač od doby, kdy se v našem městě ztrácely děti, uběhlo již bezmála padesát let… Říkám děti, ale...

Autor : dne 01/15/2021 | Literární bobříci, Bobřík městských legend | 0 komentářů

Tulák

Další toulavý kocour pro bobříka toulavých bot. Tentokrát však příběh o Tulákovi z pera slečny Newiky.   -*-   Jsem Tulák, ale abych byl upřímný, jsem i tulák. Toulavý kocour. Tulákem mne ale nazval zatím každý člověk, kterého jsem potkal, a že jich bylo mnoho.  Vyrůstal jsem v malé vesnici, pod dětskou skákací trampolínou. Stejně jako sourozenci jsem se v jejím okolí naučil lovit myši, vykračovat si po střechách, kvílet na měsíc, prát se, pečovat o svůj sametový kožíšek… znáte to, všechny ty důležité kočičí věci.   Když jsem trochu vyrostl, vydával jsem se na vlastní tlapku na výpravy po celé vsi. Obdivoval jsem červené taškové střechy, zdi porostlé psím vínem, ozdobená okna s muškáty v květináčích, udržované...

Autor : dne 01/15/2021 | Literární bobříci, Bobřík toulavých bot | 0 komentářů