Duše umělce

Duše umělce

Pan Alex Blake pro bobříka velkých citů sepsal příběh, ve kterém hlavní hrdinka stojí před volbou. Vybrali byste si stejně? Nebo považujete její volbu za chybnou?

-*-

12.12.2020

Tři roky od vydání alba, které trhalo rekordy

Už je to tři roky, co Alex Taylor, známá po celém světě jako Nyx Royalt, vydala své album Break Me Into Thousand Pieces. Album se na celých šestnáct týdnů umístilo na špičce světových hitparád, prodalo miliony kusů a všechny singly se postupně vystřídaly na prvních příčkách Billboard 100.

Fanoušci netrpělivě čekají na ohlášení nového alba — je však tato možnost vůbec reálná? Přestože Nyx pokračuje v koncertech, zprávy o možném novém projektu stále nedorazily. Bude snad Nyx Royalt jen další z One Hit Wonder hvězd, které zazáří jednou, aby už nikdy nevyšly na oblohu?

Alex odložila mobil a zavřela oči.

Svíravý pocit v hrudníku jí ztěžoval dýchání. Začala si znovu pohrávat s prstýnkem na levém prsteníčku. Otáčela ho, ale stále si nedovolila ho sundávat.

Měla všechno, co si kdy přála: rozjetou kariéru, nádherný dům, nejúžasnějšího snoubence. O jejím životě by se dalo psát v knihách jako o definici štěstí. Posledních několik měsíců bylo nejšťastnějších v jejím životě. Přesto něco chybělo.

Zvedla se ze židle a přesunula se do jiné místnosti. Sotva otevřela dveře, úzkost ještě zesílila. Celá místnost se koupala ve slunečních paprscích. Parketová podlaha hřála do chodidel, když se krok za krokem blížila k majestátnímu černému křídlu. Posadila se na stoličku a přejela prsty po naleštěném dřevě. Otevřela víko a obě ruce se jí samovolně usadily na bílých klávesách. Zhluboka se nadechla.

První noty byly nejisté a zdaleka se nepodobaly zvuku, který si představovala v hlavě. Ale s dalšími a dalšími stisknutými klávesami se jí do prstů vracel cit a konečně mohla zavřít oči a vychutnávat si svůj nejoblíbenější zvuk. Nuvole Bianche rozeznělo místnost i její srdce.

Zvyšovala tempo, srdce bušilo rychleji. Houpala se do rytmu, prsty tančily po klaviatuře. Všechno dávalo smysl.

Skladba skončila příliš brzy a opět ji nechala s protichůdnými myšlenkami. Zanotovala píseň, ke které se vracela nejčastěji. Napsala ji před více než čtyřmi lety a stále v sobě nesla stejnou bolest. Stále si pamatovala proč, jak, kde a kdy ji napsala. Pamatovala si horké slzy na tváři a ztuhlé články prstů, když skladbu opakovala pořád dokola a dokola, dokud nebyla spokojená. Tehdy u klavíru seděla několik hodin. Zapomněla na všechny fyzické potřeby a jen hrála, dokud nebyla spokojená. O rok později se píseň stala hitem, stejně jako album.

Otevřela ústa, ale musela předehru zopakovat ještě jednou, než ze sebe dokázala vydat alespoň slabý zvuk. Hlasivky se zahřívaly pomalu, dávala jim čas. Až když se dostala k poslednímu opakování refrénu, zpívala naplno.

Píchalo ji v hrudníku, jak si uvědomovala víc a víc, co musí udělat.

Album napsala, když se nacházela v nejzranitelnějším stavu, těsně po rozchodu, když všechna bolest i smutek vystoupaly k vrcholu. Napsala ho během jednoho měsíce, nahrála a produkovala během dalších dvou. Pak se stalo hitem.

A přišel Mark.

Co ho poznala, nenapsala jedinou píseň, kterou by si dovolila pustit ven mezi publikum. Byla šťastná, užívala si pocit zamilovanosti, pocit důležitosti. Když ji požádal o ruku, plakala štěstím a nikdy se necítila tak krásně.

Jenže teď, když seděla u klavíru a znovu neměla jediný nápad, jak začít novou píseň, do myšlenek se jí tlačily obavy. Dokáže žít bez hudby? Dokáže se vzdát své múzy?

Ozvalo se zavrzání, Alex sebou cukla a otočila se. Mark stál ve dveřích a s blaženým výrazem ji sledoval.

„Zahraješ mi něco?“ zeptal se a přišel k ní. Políbil ji na čelo a přitáhl si druhou stoličku blíž k ní.

Usmála se a prsty našly správné klávesy.

Hudba jim oběma naplňovala duši, broukali si do melodie. Jenže někdy v půlce na Alex začala doléhat všechna tíha, kterou s sebou nesl zdánlivě šťastný život. Po tváři jí stekla jedna slza, poté další a musela přestat hrát.

Mark ji s nakrčeným obočím vzal za ruku.

„Co se děje, lásko?“

Podívala se do jeho nádherných zelených očí. Nikdy by jí neublížil. Udělal by pro ni všechno, skočil by pro ni do plamenů. Snesl by jí nejzářivější hvězdu z nebe, kdyby to mělo vyvolat úsměv na její tváři.

Stáhla ruku k sobě do klína.

„Já nemůžu, Marku.“

„Co nemůžeš?“ Ještě se usmíval, jako by mluvila nesmysly.

„Nemůžu si tě vzít.“

Úsměv zmizel, vystřídal ho zmatek. Zavrtěl hlavou a zamrkal.

„Co to říkáš, miláčku? Stalo se něco?“

Přes slzy skoro neviděla. Ruce se jí třásly, hlas také. V břiše se jí usadil kámen. V hlavě jí dunělo.

„Marku, já… já nemůžu psát.“

„Ale samozřejmě že můžeš,“ vzal ji za obě ruce, i když se mu snažila vytrhnout a donutil ji, aby se mu podívala do očí. Zamrkala, aby se zbavila slz.

„Nemůžu,“ zavrtěla hlavou. „Co jsem s tebou, nenapsala jsem jedinou píseň. Nemám inspiraci.“

„Já to nechápu, Alex. Jak to souvisí se mnou?“

Utřela si slzy hřbetem ruky.

„Všechno souvisí s tebou, Marku. Jsem s tebou šťastná.“

Zmatek v jeho tváři už nešel skrýt. Pustil ji a vstal, prsty si vjel do vlasů.

„Alex, ty nedáváš smysl. Jestli jsi šťastná, proč si mě nechceš vzít? Říkalas, že den, kdy jsem tě požádal o ruku, bude navždycky ten nejšťastnější v tvém životě. Slíbilas, že mě nikdy neopustíš!“

I kdyby sama přesně chápala, proč chce udělat, co chce udělat, nedokázala by mu to vysvětlit. A on to nikdy nedokáže pochopit.

Dotkla se prstýnku, zatáhla a sundala ho z prstu. Podala ho Markovi třesoucí se rukou. Vodopád slz se valil dál do propasti naprosté bezmoci. Nevzal si ho, jen ji nevěřícně sledoval. Pak se otočil a odkráčel z místnosti. Když se za ním zabouchly dveře, Alex se rozbrečela s novou silou.

Celé tělo se jí otřásalo vzlyky, lapala po dechu. Oči i nos musela otírat do trička, protože u sebe neměla jediný kapesník. Brzy ji začala tak bolet hlava, že si chtěla lehnout na zem, stočit se do klubíčka a zapomenout na existenci celého světa. Vydržela to jen pár dalších minut, než to opravdu udělala.

Netušila, jak dlouho tam tak ležela. Podlaha už přestala hřát, jak se slunce posunulo výš a přestalo svítit okny dovnitř. Bolest se snažila ochromit jí celé tělo. Začala s ní bojovat, posadila se a hlava třeštila ještě s větší silou. Chytila se za klavír, vytáhla se na nohy a posadila se. Levá ruka našla několik kláves, stiskla je, aniž by tušila, jestli budou tóny ve vzájemné harmonii. Nebyly.

Chvíli tak bez jediné myšlenky v hlavě mačkala klávesy a čekala. Položila na klavír i pravou ruku a piáno se rozeznělo křiklavou melodií.

Pak najednou prsty našly ten správný akord a ztuhly. Oteklé oči se otevřely dokořán.

„To je ono,“ zašeptala.

8.1.2020

Zpráva o jejich rozchodu se roznesla až o Vánocích, když fotografové zachytili Marka Fletchera na druhé straně Spojených států u jeho rodičů.

Žádosti o rozhovor se na ni valily den co den. Nick, její manažer, se mohl zbláznit, aby nikde nevycházely spekulativní články, co stálo za zrušením jejich zasnoubení.

Nakonec jí nezbylo než na jednu z nabídek kývnout. Vybrala si Rolling Stone a druhý den už se zmrzlými prsty zastrčenými hluboko v kapsách bundy čekala, až se objeví na smluveném místě. Přesunuly se do zapadlé kavárny a nad šálkem irské kávy se Alex pustila do vyprávění.

9.1.2020 — Rolling Stone

Mnoha fanouškům přes vánoční svátky zlomila srdce zpráva, že Nyx Royalt a Mark Fletcher zrušili zasnoubení. Bez váhání jsem psala o rozhovor s alespoň jedním z nich, abych zjistila, proč oblíbený pár ze San Franciska už není spolu.

Nyx sedí přede mnou, šálek kávy drží v obou dlaních a zahřívá si zmrzlé prsty, když pokládám první jasnou otázku: Proč?

Snaží se usmívat, když mi vypráví, kde se vzala ta myšlenka, že musí svého partnera opustit. Začíná krátce po vydání alba, které se stalo hitem po celém světě a trhalo hned několik rekordů.

„Celý svět najednou věděl víc o mém osobním milostném životě než moji rodiče. Psaly mi tisíce fanoušků, že jim mé písničky pomohly vyrovnat se s rozchodem a znovu začít žít, znovu věřit ve šťastný konec. Měla jsem ohromnou radost.“

Marka Fletchera potkala v průběhu evropského turné.

„Dalo by se říct, že se do mě zamiloval na první pohled. Nechtěla jsem to uspěchat, protože rány na srdci se stále hojily. Ale on vytrval, čekal, dokud jsem nebyla připravená. Postupně jsem se do něj zamilovala a ta láska jenom rostla.“

Po oficiálním oznámení, že se tento mladý pár dal dohromady, stali se jedním z nejoblíbenějších párů ve Státech. Miliony fanoušků sledovaly jejich cestu za štěstím. Nyx se lesknou oči, když se mi snaží přiblížit, jak úžasné poslední dva roky byly. Jsou to právě detaily, které dokazují, jak moc si Marka váží a jak moc ho — stále — miluje.

„Připadala jsem si jako v pohádce,“ říká a utírá oči kapesníkem, než stihne skápnout první slza. „Jenže jsem netušila, co to bude znamenat pro moji muziku. Když Mark odešel do práce, sedla jsem ke klavíru a snažila se vymyslet něco, cokoli, co bych mohla předat publiku, co by vyvolalo stejně silné emoce, jako písně z alba. Ale múza mě opustila, nepřicházel jediný nápad.“

A tak to probíhalo celých dva a půl roku po vydání alba. Nyx vypráví o úzkostných stavech, které zažívala, když po ní manažer nebo producenti chtěli nové nápady a nové písně. Přiznává, že zašla až tak daleko, že si nechala nějaké písně napsat. Žádná z nich jí ale nesedla natolik, aby ji dokázala vydat.

„Začala jsem si uvědomovat, proč se to děje. Všechna radost z muziky se pomalu vytrácela společně s rostoucí radostí z úžasného vztahu. Když jsme se přestěhovali do nového domu, už jsem ani nedokázala zpívat svoje staré písničky. Po našem zasnoubení už jsem nedokázala hrát skladby, které jsem dřív tolik milovala.“

Zastaví se a pohled se jí přesouvá k oknu, její pozornost mizí ve sněhových závějích venku. Snaží se nedávat na sobě nic znát, ale bolest z rozchodu je jí vidět na očích.

„Nakonec jsem se musela rozhodnout, co chci víc.“ Hlas se jí třese. „Musela jsem se rozhodnout, jestli dokážu žít bez hudby. Jestli si dokážu Marka vzít s vědomím, že už nikdy v životě nenapíšu další píseň.“

Nevypráví, jaká byla reakce jejího snoubence, ani jaký je jejich vztah teď, skoro o měsíc později. Vytáhne ale mobil a pouští mi demoverzi nového singlu. Přestože se stále jedná o neupravenou verzi, emocí je v ní požehnaně. Teď si skoro musím utírat slzy já.

Nyx se hned druhý den po rozchodu objevila ve studiu, zavolala si svého přítele z dětství, Robina Hatche, a společně se pustili do psaní. Zatímco své první album napsala během měsíce, teď tvrdí, že většina písní vznikla během jediného týdne.

„Jako by mě zavalila všechna inspirace, kterou jsem za ty poslední tři roky ztratila. Potřebovala jsem to dostat ven. Každý den jsme ve studiu strávili skoro šestnáct hodin, jednou jsme dokonce spali na gauči přímo mezi mikrofony, protože už jsme neměli sílu jít spát domů.“

A tak jsme se od bolestivého rozchodu přesunuly k otázkám budoucnosti, nového alba a nových příležitostí. Stále není jasné, kdy bude album připravené, neboť podle Nyx je na něm „stále mnoho a mnoho práce, než ho dotáhneme k dokonalosti“.

Nicméně je jasné, že fanoušci se konečně dočkají.

„Doufám, že mi dokáží odpustit. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v životě,“ zakončuje náš rozhovor.

Pro časopis Rolling Stole, Josephine Wood.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *