Půlnoční jízda

Půlnoční jízda

Vyrazte s panem Connorem a bobříkem budoucích dnů na Půlnoční jízdu. Určitě nebudete litovat.

-*-

Dnešní noc bude jiná. Změní celý můj život. Musím to vyhrát…

Další noc v městu Berrywood, v městečku plném robotů, digitalizace a hlavně zločinu. Lou vytáhl žaluzie a zadíval se do světel enormního městečka. V dáli, mimo centrum města, na opuštěné skládce ho čeká životní zkouška.

***

Rita, Louisova sestra byla zapletena díky vlastnímu bratrovi do krádeže Bitcoinů a diamantů šéfa Capraldiů. Rita byla unesena pomocí technologie dimenziálních repotrálů přímo z vlastního domu. Sebelepší zabezpečení by Ritu neubránilo před únosem.

Nyní je však rukojmí a její život závisí na budoucích činech Louise.

***

Albert Capraldi je jeden ze zakladatelů režimu Nového světla. Spolu s jeho ženou vlastní společnost L&A Diamond. Dodávají celé zemi energii a pracuje s dalšími potřebnými zdroji. Lorraine Capraldiová, Albertova žena, je ve skutečnosti celým mozkem režimu a společnosti. Albert jsou ruce, Lorraine je mozek.

Mnoho lidí se již pokusilo vzbouřit proti systému a samotným Capraldiovým, ale vždy marně. Byli zneškodněni pomocí vynálezů z Capraldské technologické agendy. Světelný pás, Zaříkávač větru či Poriganské ohně. Všechny vynálezy jsou využívány k udržení moci v rukách Lorraine a Alberta.

***

Lou se pořádně připravil na nadcházející závod. Odlehčená, avšak bezpečná motorkářská výbava z digitálního vlákna. Headset s polo viditelnou mapou, aby Louis věděl, kam jeho cesta vede. Nesmí chybět ani chytré hodinky s kompasním systémem.

Svou vytuněnou motorku uschovanou v garáži odkryl. Nablýskanost v kombinaci s naprosto dokonalým stavem byla famózní. Skoro by to vypadalo, že je kompletně připravená, ale to však nebyla pravda. Lou popadl malé granátovníky a připevnil je na motorku. Nyní je již vybaven.

Však aby Louis nebyl nápadný, přeci jenom tahle speciální motorka by mohla přitáhnout nechtěnou pozornost. Pro tyhle případy zde máme přístroj z černého trhu zvaný Size-Changer-101M21. Lou namířil laserem na motorku a ta se do pár sekund zmenšila na velikost jablka. Tu si šoupl do kapsy, kterou si uzavřel pomocí zipu.

Při odchodu z domu zamkl dveře na dva západy, zkontroloval okna a pomocí zabezpečovací aplikace v jeho smartphonu nasadil na ochranu domu ještě pokročilé technologie. Pro pouliční zloděje fuška, pro profesionály lehký oříšek.

***

Při procházce městem Louis pozoroval okolí. Dealery, honosné dámy či snad i bezdomovce. V Berrywoodu se se nacházely všechny skupiny lidí a jejich rozdílnost byla dosti viditelná. Nikdo však s tímhle nemohl nadělat a všichni jenom přihlíželi rozdělování společnosti.

„Josephe, dej mi to kruci! Pusť!“ řvala jedna žena v potemnělé uličce na muže zahaleného v kožené bundě.

„Sorráč, puso,“ mluvil na ní muž, „pravidla znáš. Chceš-li bydlet, musíš platit. Nemáš cash, nemáš byt.“

„Prosím, nemůžeš mi kvůli bytu vzít svatební prsten. Je to jediná vzpomínka na manžela. Můžu to nějak jinak odčinit, slibuji! Udělám vše, co budeš chtít! Jen mi ho nech!“ prosila žena.

„Hele kotě, máme snad smlouvu, takže vše víš. Tři měsíce v bytě, pokud budeš platit. Ze smlouvy nejde vycouvat a pokud nemáš na zaplacení, beru si vše, co budu chtít.“

Louis raději neposlouchal rozhovor dále a pokračoval směrem ke staré skládce. Koneckonců, nebyl to jeho problém. V tomhle světě každý hraje sám za sebe, tak to tu již chodí.

Louisovi však utkvěla v hlavě myšlenka na ženu v oné uličce. Nedával tedy pozor a prošel ženou.

Kruci, už zase se mi to stalo, pomyslel si Louis.

Nové reklamní triky na upoutání v podobě digitální postavy ženy, která papouškuje předem naučený text, nebyly moc oblíbené. Snášela se spíše negativní reakce, ale město nehodlalo s tím něco dělat.

***

Pět minut zbývalo do půlnoci a Lou již byl na skládce. Zář stále žijícího města zde nedopadala, ale světla dostatek zde byl tak či tak. Zapálené pochodně zaražené v zemi zastarávaly osvětlení.

„Všichni na svá místa! Již je tady!“ roznesl se po skládce povyk.

Capraldiho lidé se okamžitě stavěli do pozoru a na Louise mířili zbraněmi střelnými, ale i nadčasovými.

„Alberte, jsem zde! Kde je Rita?“ ptal se Louise.

„Ne tak rychle!“ ozval se dámský hlas. „Rita je v pořádku, přímo tady, ale nejprve musíš vyhrát domluvený závod.“ Řekla při výstupu ze stínu Lorraine Capraldiová.

Louise rozepnul kapsu, vytáhnul motorku o velikosti jablka a švihl s ní o zem. Rázem před ním stála motorka v plné velikosti.

„Mapu cesty máš již ve svém headsetu. Neptej se jak.“ Informovala Louise Lorraine.

***

Louise se připravil na startovací dráhu a nastudoval si mapu. Tohle musí vyhrát, nesmí nechat jeho sestru zemřít kvůli sobě. Tenhle závod bude pro Ritu.

3…2…1…Jeď!

Motorka vyletěla rychlostí blesku a držela si prvenství. Hned za ní se drželi po Louisovi střílející Capraldiovi muži.

Louis vytáhl z přední desky své motorky uschovanou zbraň a začal po mužích střílet. Podařilo se mu jich pár sestřelit. Na zbývající použil nově nainstalovaný granátovník. Jezdec mačkal červené tlačítko, po jehož stisku vyletěl z přístroje vždy jeden granát, který vybouchne po kontaktu s čímkoliv pevným.

Když se mu zdálo, že všechny ztrácí, ohlédl se dozadu. Pusto prázdno, pouze pár mužů několik kilometrů za ním. Jakmile však odvrátil svůj pohled nazpět, byl překvapen. Podařilo se mu najet na Skákající plošinu, která ho odrazila do vzduchu. Během chvilky, než tvrdě dopadl na zem se mu vybavily společné chvilky s jeho sestrou Ritou.

Tvrdý dopad motorka přežila i s Louisem, akorát už nebyli oba ve stejné kondici jako na začátku závodu, ale výhru měli v kapse.

Louise projel cílem, kde na něj čekali muži v maskách. Snažil se bojovat, ale bylo to k ničemu.

***

Najednou všichni Capraldiovi muži padli bezvládně k zemi. Z jejich krku vyletěl čip.

„Projel to, on to zvládl! Je s nimi v bezpečí.“ zajásala Rita.

„Co se to tady kruci děje?! Proč jsou moji muži mrtví?!“ dožadoval vysvětlení Albert.

„Řekls to přesně, tvoji muži jsou venku ze hry. Jak? Dejme tomu, že v cíli je signální nanobot, který vydá signální vlny do čipů v krku našich zaměstnanců. Dokonalé, že? Takhle mě nikdo nebude podezírat z několika vražd.“ dávala Albertovi odpovědi Lorraine.

„Ty mrcho! Za tohle zaplatíš!“

„Nemyslím si. Víš, zlato, rozhodla jsem se, že tě ke své vládě nepotřebuji. Jsi zbytečná krysa, která na úrovni mojí společnosti ubírá. Já s Ritou se o to již postaráme.“  řekla svou dny předem připravenou závěrečnou řeč Lorraine.

Lorraine zmáčkla spoušť Světlometu.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *