Když není jedna pravda

Bobříka budoucích dnů dokázala v třetím kole ulovit slečna Kharianne Wolf. Bobřík byl nad míru spokojený. Tak dlouhý příběh totiž opravdu nečekal. -*- I. Podzim letos přišel nečekaně brzy. Září teprve probudilo několik dní a stromy už zlátnou, vítr je studený a skrze ocelově šedá oblaka sem tam prosvítá slunce. Naposledy, když jsem stála na tomhle kopci, v údolí pokojně odpočívali domy, ve kterých se lidé právě pomalu probouzeli do mlžného rána. Teď vidím jen zbídačené stromy, které se snaží z posledních sil vykouzlit podzimní barvy. U řeky se drží tenká ranní mlha, která přikrývá přeživší ruiny, lehce, něžně a konejšivě, jako by jim šeptala, že teď už bude všechno dobré. Pár let zpátky by bylo ještě patrné, že místo bylo kdysi spáleništěm a mlha by evokovala...

Rekapitulace pátého kola lovu bobříků

Páté kolo lovu literárních bobříků je za námi. A my pro vás máme tradiční rekapitulaci. Nejprve ale zmíním, že se bobříci rozhodli pro vás připravit bonusové kolo, ve kterém si budete moci znovu zkusit ulovit bobříka, který vám unikl. A možná i víc než jednoho! Takže neváhejte se účastnit dalších kol, abyste nemuseli nahrazovat až tak moc příběhů najednou! Co se vydávání příběhů týká, bobříci udělali v čítárně slušný zmatek. Nyní vychází jeden příběh ráno (a mělo být jít o příběhy z druhého kola), další večer (příběhy kola třetího a následně čtvrtého). Ale stalo se, že se pár příběhů z každého kola zatoulalo, a tak vyjdou až po všech ostatních příbězích. Ale myslím si, že nám to čtenáři i autoři odpustí – číst bude stále co. Příspěvky pátého kola začnou vycházet...

Jižní světy

Máte chvilku času? Pojďte ve společnosti slečny Beteramis Athenodoros a bobříka cizích světů prozkoumat pro nás neznámé Jižní světy. -*- Byl krásný slunečný den, listí jemně šumělo a paprsky něžně hladily po tváři. Lailah si hověla vysoko na větvi v koruně rozložitého stromu a sledovala muže na cestě pod sebou. Hledal ji. Cítila jeho vyhledávací kouzla, která se míhala lesem. Naštěstí pro ni, nebylo moc těžké se jim vyhnout, s její magií ta jeho lidská asi moc nefungovala. Vlastně teď už spíš ona sledovala jeho. Lailah se trochu ošila, přikrčila se blíž k hebké kůře větve. Věděla, že by tohle neměla dělat, že nejrozumnější by bylo otočit se a uletět mu, jak nejdál dokáže. Jenže byla zvědavá. Tohle byl první skutečný kouzelník, kterého v životě potkala. První...