Rekapitulace třetího kola lovu bobříků

Třetí kolo lovu literárních bobříků skončilo. Vzhledem k nadále vysoké účasti literárních lovců bude zvážen nový styl vydávání, kdy by zřejmě docházelo k zveřejňování dvou bobříků v průběhu jednoho dne. Proto prozatím nejsme schopni říct, kdy dojde k prvnímu vydávání bobříků ulovených v třetím kole. Ale nebojte se, o příběhy rozhodně nepřijdete. Zajímá vás, jaká byla účast? Tak jako v předchozím kole se zdálo, že účastníci v lovu polevují. Avšak oni jen sbírali sil a vyrazili poslední den do společného lovu. Celkem se třetího kola zúčastnilo 31 odvážných lovců a lovkyň. Naneštěstí máme i prvního neúspěšného lovce, kterému se nepodařilo dodržet základní podmínky pro ulovení bobříka veršů. Moc nás to mrzí, ale doufáme, že daný účastník zůstane lovu věrný a pokusí...

O bobříkovi aneb jak k mytí uší přišel

Slečna Noah Limbardi se rozhodla jako prvního získat bobříka spánku. (chybou administrace byl původně ohlášen jako bobřík toulavých bot) -*- „Když jde malý bobr spát, tak si uši myje rád. Víte ale, jak to celé začalo?“ maminka seděla na stoličce, s knihou připravenou v ruce, uši dvou dětí vystrčené zpod přikrývek. „Že ne? No, tak o tom vám dneska povím jednu takovou pohádku!“ Děti se v postýlce šťastně zavrtěly a maminka se dala do vyprávění. „Ve světě daleko předaleko, kde slunce vychází na západě a zapadá na východě, kde ptáci létají pozpátku a kde měsíc má modrou barvu, žila jedna malá bobří rodinka. Táta bobr byl vzdělaný úředník, kontroloval, jestli jsou všechny přehrady správně postavené. Maminka bobřice měla pak práci na druhé straně řeky – ta zase měla na...