Příběh z kostek od Gity

Příspěvek napsaný do prvního kola soutěže Hogwarts‘ Story Cubes: Příběhy z kostek. „Našel jsem vzkaz v láhvi!“ „A kde, prosím tě?“ „No tady.“ „Na poušti? Nehází se takové věci náhodou spíš někam do vody?“ „Třeba tu zůstala ještě z doby, kdy tu bylo normální město. Víš, před tou… zkázou.“ Elarik se mi nepodíval do očí, když to říkal. Věděl, že já tu kdysi žila a měla rodinu, milovala svého manžela, své malé dítě i našeho psa. Snubní prsten tu někde pod příkrovem písku ještě možná leží, neměla jsem ho na prstě, když se to tenkrát stalo. Možná jsem se přihlásila na tuhle výpravu v tajné naději, že bychom ten prstýnek mohli ještě najít. Ani po těch letech nedokážu s klidným úsměvem říci, že to všechno je pryč. Elarik taktně mlčel, když mě přemohly emoce....

V hlubinách temna – 3. kapitola

„Neboj se, dostaneme tě domů, slibuji,“ dodal již téměř neslyšně a já se opět na krátkou chvíli ztratila v jeho očích. …nalistovat předchozí kapitolu… * Již několik minut jsme procházeli tichým lesem, cestu nám osvětlovalo stoupající slunce, jehož paprsky probleskovaly mezi větvemi stromů. Všude kolem byl klid, ale ne takový ten příjemný klid, který lidé v lesích vyhledávají. Byl to klid děsivý, kdy se člověka zmocňuje pocit, že něco není v pořádku. Najednou se Dark prudce zastavil. Překvapeně jsem k němu přesunula svůj pohled, stejně jako starší z členů naší skupiny. „Musíme se ukrýt,“ vydechl tiše, „pojď, Morgane, nesmí tě najít!“ Morgan mě chytl za ruku a rychle se vydal úzkou lesní pěšinou. Snažila jsem se mu stačit, ale neúspěšně, byl prostě...

Ľalia medzi tŕním – časť 4.

O týždeň neskôr. Veleslava aj Eirik spolu vošli do Veleslavinho dávneho rodiska. Eirik mal tú výhodu, že sa naučil Veleslavin rodný jazyk. Ľudia sa za nimi obzerali, až kým nedošli k obydliu jej otca, náčelníka rozsiahlejšieho kmeňa. Keď k nemu prišli, zastavili ich vojaci a jeden z nich sa opýtal: „Koho hľadáte?“ Veleslava sa nadýchla a odpovedala svojou rodnou rečou: „Hľadáme Rodana, pána tejto osady.“ „V akej súrnej veci ste prišli?“ „Posiela nás jeho dcéra. A máme mu odovzdať odkaz, ktorý je určený práve len jeho ušiam.“ „Ohlásime vás. A žiadne finty.“ Vošli za strážami do domu. Prešli chodbou, ktorá viedla cez kuchyňu do ich hlavnej izby, teda pracovne. Vojak si kľakol a povedal: „Môj pane, títo cudzinci prišli s tým, že majú pre vás správu od vašej...

* Příběhy z kostek: Hogwarts‘ Story Cubes *

Milí čtenáři, spisovatelé, i další návštěvníci naší čítárny, jak zřejmě víte, v prosinci jsem v rámci soutěže získala spoustu obrázků na unikátní bradavické příběhové kostky po vzoru mudlovské hry Story Cubes. Díky Vám jsem tak mohla devět kostek opravdu vytvořit a teď se můžeme směle pustit do hry! Soutěže s příhodným názvem budou vypisovány průběžně – dnes začíná první z nich. Soutěží bude celkem 10, což je poměrně vysoké číslo. Pevně věřím, že se ale takové výzvy nezaleknete a pustíte se do ní s literární vervou sobě vlastní. První vrh kostkami dopadl následovně: Přeji příjemnou zábavu! Autory všech obrázků na kostkách jsou Ashley Bayer, Ashley Carson, Indris Elwinor, Isabell Tenebris, Lee Baker, Lessien Posie, Ludovic Astier, Melisa Pestrá a Saphira Zoey...

Déšť

Dešťové kapky něžně poskakují, za hudby bouřlivé. Do šedých mráčků se obují, když líbají vílám nohy milostivé. Proplétají se tam a zpět, kapičky nezbedné. Zatím jen křísí zvadlý květ, louky pohledné. Chaos, blesky a bouře, kamarád být se nezdá. Ale pak, když se oblaka změní v hromady kouře, se chaos z blesků a bouře nebezpečí jen zdá. Květiny se zdravé zdají být, když z půdy raší ven. Dešťovou vodu mlčky začaly pít, a dál si nechávají zdát svůj sen. Po válce víl přírodních, objeví se duha. Nemusíme mít strach z povodní, když hrom a blesk už není náš sluha. Redakční úpravy provedla Helenia...